PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou
24. 04. 2025
Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? Na otázky hledají odpověď autoři monografie Gesto a skutečnost. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedený Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR sleduje ve čtyřicítce případových studií, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz.
První díl projektu nese podtitul Obyčejný život a zaměřuje se na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění.
Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Přečtěte si také
- PODCAST: ChatGPT jako nejlepší přítel? Marek Urban zkoumá vliv AI na myšlení i vzdělávání
- PODCAST LIVE: Nejistota jako klíčová součást vědy?
- PODCAST: S Josefem Bryjou o biodiverzitě Afriky i vědě na Vysočině
- PODCAST: S Michaelou Tencerovou o tiché hrozbě osteoporózy
- PODCAST: Život dětí a ženská práce. Jaká zákoutí ukrývá český středověk?
- PODCAST: O pacientských právech s Tomášem Doležalem z Ústavu státu a práva AV ČR
- PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.