Zahlavi

PODCAST: O vztahu meziválečného umění a politiky s Kateřinou Pioreckou

24. 04. 2025

Proč donekonečna reprízovaný film Kristián není relevantním obrazem meziválečného období? Kde všude zněl jazz a kolik kin byste našli na Václavském náměstí? Na otázky hledají odpověď autoři monografie Gesto a skutečnost. Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby vedený Kateřinou Pioreckou z Ústavu pro českou literaturu AV ČR sleduje ve čtyřicítce případových studií, jakými způsoby utvářelo umění v meziválečném Československu veřejný diskurz. 

První díl projektu nese podtitul Obyčejný život a zaměřuje se na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

 

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce