
Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum
28. 01. 2026
Oteplující se klima narušuje jemnou rovnováhu v přírodě. Mezinárodní tým vědců pod vedením entomologů z Biologického centra Akademie věd ČR zjistil, že vyšší teploty výrazně snižují úspěšnost parazitoidů – drobných vosiček, které v přírodě pomáhají regulovat populace hmyzu. Špatná zpráva je to i pro zemědělce, kteří tyto vosičky využívají jako součást ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Výsledky studie byly publikovány v prestižním časopise Ecology Letters.
Parazitické vosičky kladou svá vajíčka do těla nebo na těla jiného hmyzu. Jejich larvy se pak v hostiteli vyvíjejí, živí se jím a postupně ho zahubí. Díky tomu působí parazitoidi jako neviditelná kontrolní síla proti přemnožení škodlivého hmyzu. Pomáhají tak udržovat rovnováhu nejen v přírodních ekosystémech, ale uplatnění nacházejí i v zemědělství, zejména v sadech, na polích a ve sklenících při produkci ovoce.
Nová studie však ukazuje, že s rostoucími teplotami se může role parazitoidů oslabit. Vědci experimentálně sledovali 28 různých vztahů mezi parazitoidy a jejich hostiteli při běžné teplotě 24 °C a při oteplení o čtyři stupně na 28 °C. Zjistili, že při vyšší teplotě výrazně klesla úspěšnost vývoje parazitoidů a také se jim zúžil „jídelníček“, parazitoidi totiž nedokázali napadat tolik hostitelských druhů. Samotní hostitelé byli přitom oteplením zasaženi podstatně méně. „To znamená, že se narušuje rovnováha mezi hmyzem a jeho přirozenými nepřáteli. Parazitoidi ztrácejí schopnost pružně reagovat na změny v dostupnosti hostitelů,“ vysvětluje hlavní autor studie Jan Hrček z Biologického centra AV ČR.
Výzkum zahrnoval čtyři druhy tropických parazitických vosiček a sedm druhů hostitelů. „Parazitoidi reagovali stejně, přestože jsme pracovali s různými evolučními liniemi staršími než dinosauři. Vzhledem k jejich tropickému původu by se dalo očekávat, že se dokážou se zvýšenou teplotou vyrovnat, ale není tomu tak. Je tedy pravděpodobné, že nejde o výjimku, ale o obecný biologický jev,“ upozorňuje Jan Hrček.
Vědci testovali také opačný scénář, kdy původní teplotu o čtyři stupně snížili. Ochlazení na 20 °C mělo však jen mírný dopad jak na parazitoidy, tak na jejich hostitele, což potvrzuje, že právě oteplování představuje zásadní riziko.
Parazitoidi jsou důležitou součástí ochrany rostlin před hmyzími škůdci. Pokud se jejich role vinou teplotních změn oslabí, může docházet k přemnožení populací škodlivého hmyzu. To by mohlo vést k vyšším ztrátám v zemědělství, větší potřebě používat chemické pesticidy a dalšímu narušení stability ekosystémů. Studie tak ukazuje, že dopady klimatické změny nejsou jen otázkou přežití jednotlivých druhů, ale i fungování potravních sítí.
Kontakt:
Mgr. Jan Hrček, Ph.D.,
vedoucí Laboratoře experimentální ekologie
Biologické centrum AV ČR – Entomologický ústav
jan.hrcek@entu.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka
Biologické centrum AV ČR
+420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA, velký problém
- Studující medicíny zažívají více stresu, nevhodného chování i chaos ve výuce
- Struktura a hodnota majetku českých domácností: mezinárodní srovnání
- Říčany a Pacov: Nové webové aplikace přibližují osudy Židů v době protektorátu
- Naděje pro pacienty se vzácnou anémií: Čeští vědci vytvořili „přesný“ myší model
- Pravěký kůň z Moravského krasu přepisuje mapu evropského jeskynního umění
- Objev z Polska mění pohled na třetihorní želvy
- Stromy jako archiv klimatu: letokruhy odhalují minulost extrémních srážek
- Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB AV ČR
- Vzácný brouk starých dubů se po více než sto letech objevil
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.



