
Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
03. 06. 2025
Zabývá se teorií relativity či gravitačními zákony a vychovává další nadějné badatele. Nyní Oldřich Semerák z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách. Předal mu ji 30. května 2025 předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek.
Předávání medaile Ernsta Macha se uskutečnilo jako součást třídenní akce Jiří Bičák Memorial Conference. Připomněla odkaz Jiřího Bičáka, mimo jiné učitele Oldřicha Semeráka a významného fyzika z Univerzity Karlovy, jenž byl laureátem téže medaile.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek při ceremoniálu zdůraznil, že s Matematicko-fyzikální fakultou pojí Akademii věd ČR dlouhodobá spolupráce při vzdělávání studentů, ale také na vědeckých projektech. Připomněl, že i on sám navštěvoval před 27 lety přednášky Oldřicha Semeráka. „Oceňujeme nejen vědecké úspěchy, ale také závazek k hodnotám, které sdíleli Ernst Mach a Jiří Bičák – zejména kritické myšlení, srozumitelné vyjadřování a spolupráci a zájem o druhé,“ uvedl.
Radomír Pánek, Oldřich Semerák a Vladimír Karas
Ernst Mach: od principu k medaili
To, že Oldřich Semerák převzal medaili pojmenovanou po Ernstu Machovi, je příznačné – jeho práce totiž významně přispívá i k porozumění machovským jevům v rámci obecné teorie relativity.
„Zvláště mě těší, že přebírám ocenění za okolností, které jsou tak úzce spjaty s mým milovaným učitelem Jiřím Bičákem, který rozuměl Machovu principu ještě lépe,“ poznamenal oceněný vědec a zdůraznil, že medaile je pro něj i velkou potěchou kvůli osobnostem, které se na jejím udělení podílely: kromě Radomíra Pánka to byli bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a Vladimír Karas a Michal Bursa z Astronomického ústavu AV ČR, který jej na ocenění navrhl.
Oldřich Semerák obdržel medaili Ernsta Macha.
Oldřich Semerák působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2011–2019 zastával funkci ředitele Ústavu teoretické fyziky. Přednáší relativistickou a matematickou fyziku, kosmologii a teorii pole, a jeho studenti nacházejí uplatnění mimo jiné na pracovištích Akademie věd. Jeho mezinárodně uznávaná odborná činnost zahrnuje například teorii relativity, gravitační zákony či fyziku kompaktních objektů.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
- Knihy Nakladatelství Academia postoupily do užší nominace Magnesie Litery
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.