Zahlavi

Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia

03. 07. 2025

Asociace pro paměťová studia svolává svou 9. výroční konferenci, která se uskuteční ve dnech 14.–18. července 2025 v Praze. Událost spojí akademiky, umělce a aktivisty z celého světa, aby společně zkoumali téma „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“. Konference se bude konat v prostorách Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a zaměří se na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti.

Kulturní program se uskuteční celkem na jedenácti pražských lokacích včetně Muzea literatury. Záštitu nad konferencí převzali Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, prof. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, a prof. Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.

Konference v roce 2025 připomene několik významných výročí, včetně konce druhé světové války (1945), ukončení války ve Vietnamu (1975) a genocidy v Srebrenici (1995). Tato výročí budou tvořit silné pozadí pro diskuze o paměti, spravedlnosti, stávajících společenských výzvách a globálním dopadu historických traumat.

Hlavní tematické okruhy zahrnují:

  • Paměť, politika a společenská transformace
  • Trauma, násilí a odolnost
  • Digitální paměť a vzdělávání
  • Zdraví, životní prostředí a ekonomické paměťové krajiny
  • Teorie a metody studia paměti

Paměťové procházky i výstava Hlasy paměti

Program nabídne úvodní přednášky významných osobností – prof. Astrid Erll, přední odbornice v oblasti paměťových studií z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, a Georgiho Gospodinova, laureáty Bookerovy ceny za rok 2023, renomovaného bulharského spisovatele, básníka a esejisty. Součástí konference budou také panelové diskuze, tematické výstavy, filmová promítání a další doprovodný program.

Zvláštní pozornost si zaslouží předkonferenční výstava „Hlasy paměti“ v Kampusu Hybernská, na níž mezinárodní umělci představí díla na témata dědictví, tělesnosti a solidarity prostřednictvím různých uměleckých médií. Účastníci se také mohou zapojit do komentovaných „paměťových procházek“ Prahou, které odhalí skryté vrstvy historie města. Tyto procházky jsou po předchozí domluvě otevřeny rovněž novinářům a novinářkám.

Podrobnosti a registrace: https://msaprague2025.dryfta.com/index.php

Více informací:
pragueconference@memorystudiesassociation.org

M.A. Veronika Pehe, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
pehe@usd.cas.cz

TZ ke stažení zde

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce