
Odolnost a (Ne)stabilita budou tématem konference Asociace pro paměťová studia
03. 07. 2025
Asociace pro paměťová studia svolává svou 9. výroční konferenci, která se uskuteční ve dnech 14.–18. července 2025 v Praze. Událost spojí akademiky, umělce a aktivisty z celého světa, aby společně zkoumali téma „Za hranice krizí: Odolnost a (Ne)stabilita“. Konference se bude konat v prostorách Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky a zaměří se na to, jak společnosti pamatují, reagují na krize a zotavují se z nich – v minulosti i současnosti.
Kulturní program se uskuteční celkem na jedenácti pražských lokacích včetně Muzea literatury. Záštitu nad konferencí převzali Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí ČR, prof. Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy, a prof. Radomír Pánek, předseda Akademie věd ČR.
Konference v roce 2025 připomene několik významných výročí, včetně konce druhé světové války (1945), ukončení války ve Vietnamu (1975) a genocidy v Srebrenici (1995). Tato výročí budou tvořit silné pozadí pro diskuze o paměti, spravedlnosti, stávajících společenských výzvách a globálním dopadu historických traumat.
Hlavní tematické okruhy zahrnují:
- Paměť, politika a společenská transformace
- Trauma, násilí a odolnost
- Digitální paměť a vzdělávání
- Zdraví, životní prostředí a ekonomické paměťové krajiny
- Teorie a metody studia paměti
Paměťové procházky i výstava Hlasy paměti
Program nabídne úvodní přednášky významných osobností – prof. Astrid Erll, přední odbornice v oblasti paměťových studií z Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu, a Georgiho Gospodinova, laureáty Bookerovy ceny za rok 2023, renomovaného bulharského spisovatele, básníka a esejisty. Součástí konference budou také panelové diskuze, tematické výstavy, filmová promítání a další doprovodný program.
Zvláštní pozornost si zaslouží předkonferenční výstava „Hlasy paměti“ v Kampusu Hybernská, na níž mezinárodní umělci představí díla na témata dědictví, tělesnosti a solidarity prostřednictvím různých uměleckých médií. Účastníci se také mohou zapojit do komentovaných „paměťových procházek“ Prahou, které odhalí skryté vrstvy historie města. Tyto procházky jsou po předchozí domluvě otevřeny rovněž novinářům a novinářkám.
Podrobnosti a registrace: https://msaprague2025.dryfta.com/index.php
Více informací:
pragueconference@memorystudiesassociation.org
M.A. Veronika Pehe, Ph.D.
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
pehe@usd.cas.cz
Přečtěte si také
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu
- Čeští vědci odkrývají záhadné ztráty nástrojů protivirové imunity u ptáků
- Výstava na zámku Vsetín přibližuje sesuvy nejen na Valašsku
- Unikátní způsob recyklace vzácných zemin může posílit surovinovou nezávislost
- Krása v detailu – Brno odhalí tajemství květů
- Hledání druhé Země – vesmírná mise PLATO sestavena, prožila milník v přípravě
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.