Odchody z učitelské profese v Evropě
28. 03. 2022
Z českého školství odcházejí kvalitní učitelé. Většina do jiných, vysoce kvalifikovaných profesí. Muži odcházejí častěji než ženy a 70% z celkového počtu odchodů se týká učitelů po první pracovní zkušenosti. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR s názvem „Odchody z učitelské profese v Evropě.“
Země napříč Evropou, včetně České republiky, řeší nedostatek kvalitních učitelů na základních a středních školách a dlouhodobé velmi nízké zastoupení mužů v učitelské profesi. Průměrný podíl mužů učitelů na základních a středních školách v Evropě v roce 2018 činil 28 % (v ČR 23 %).
Feminizace základního školství: Podíl učitelek na prvním stupni základních škol a na druhém stupni základních a středních škol. Zdroj: Data OECD
Dle šetření PISA mezi samotnými řediteli (OECD, 2016) 28 % žáků navštěvuje školy, jejichž schopnost poskytovat kvalitní výuku je omezena nedostatkem kvalitního pedagogického personálu (v ČR je tento podíl pouze 13 %, což může reflektovat pouze odlišné standardy pro kvalitu učitelů v jednotlivých zemích). Jedním z možných příznaků, nebo dokonce příčin obou fenoménů je i fluktuace učitelů a jejich časté odchody do jiných profesí.
Analýza je založena na vzorku 4 600 respondentů mezinárodního výběrového šetření SHARE, kteří alespoň jednou během své pracovní kariéry zastávali učitelskou profesi. Většina z respondentů začala pracovat mezi lety 1950 a 1985. Země jsou rozděleny do 5 regionů Evropy.
Každý čtvrtý evropský učitel – tedy respondent, který alespoň jednou během své kariéry pracoval jako učitel – v nějakém bodě své kariéry učitelskou profesi opustil. Podíl odcházejících učitelů z profese se však mezi evropskými regiony velmi liší. Zatímco v jihoevropských zemích dosahuje jen 15 %, v severských zemích změnilo za svůj profesní život kariérní dráhu celých 37 % učitelů. V Česku odešlo z učitelské profese 31 % pracovníků.
Odchody z profesí v Evropě: Podíl odchodů učitelů, zdravotníků a sociálních pracovníků napříč evropskými regiony
Více informací a celá studie ke stažení zde.
Kontakt:
Filip Pertold
CERGE-EI, spolupautor studie
filip.pertold @cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Akademie věd udělila medaile
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.