
Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
13. 05. 2025
Třetina celosvětové produkce elektronových mikroskopů pochází z Brna. Není divu, historie oboru totiž sahá až do padesátých let 20. století, kdy u jeho zrodu stál známý fyzik Armin Delong. Tradice úspěšně pokračuje dodnes a důkazem je nové Centrum elektronové mikroskopie, které 12. května 2025 otevřel Ústav fyziky materiálů AV ČR.
Slavnostního otevření budovy s unikátními laboratořemi se zúčastnilo několik vážených hostů z akademické, veřejné i průmyslové sféry v čele s předsedou vlády České republiky Petrem Fialou. Premiér zmínil, že jako brněnský rodák obzvlášť oceňuje, že se centrum vybudovalo právě zde. Zdůraznil rovněž zásadní zapojení trojice místních klíčových firem zabývajících se elektronovou mikroskopií do spolupráce s vědeckými pracovišti a univerzitami. „Jižní Morava je vědecky významný region, ačkoli si to často plně neuvědomujeme a nejsme na to dostatečně hrdí,“ upozornil Petr Fiala.
Jihomoravský kraj hraje podle premiéra Petra Fialy ve vědě a výzkumu podstatnou roli.
Na vysoké úrovni
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek ve svém proslovu následně vyzdvihl významné postavení české elektronové mikroskopie v mezinárodním kontextu i úspěšné zapojení Ústavu fyziky materiálů AV ČR a Ústavu přístrojové techniky AV ČR, který stojí za věhlasem české elektronové mikroskopie, do světové vědy a výzkumu.
Otevření centra označil za důležitý příspěvek k rozvoji české vědy, ekonomiky i nové generace vědeckých pracovníků. „Vědci a vědkyně těchto ústavů se zabývají nejen základním výzkumem, ale spolupracují také s firmami na přenosu vědeckých poznatků do praxe a samozřejmě také s vysokými školami,“ uvedl Radomír Pánek a dodal, že díky otevřenému přístupu bude centrum sloužit také studentům a studentkám magisterských či doktorských programů a napomůže k dalšímu rozšíření akademické spolupráce v regionu.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek zdůraznil význam spolupráce s univerzitami i průmyslem.
Budova s unikátními parametry
Centrum elektronové mikroskopie se nachází v areálu Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Žižkově ulici v Brně. Jeho výstavba probíhala v letech 2022 až 2024, a dokončena byla dokonce ještě před termínem. Pracoviště čítající v současné době pět elektronových mikroskopů již plně slouží svému účelu.
K bezchybnému fungování špičkových přístrojů bylo potřeba zabezpečit, aby budova splňovala několik důležitých technologických parametrů. Zázemí nabízí celkem pět specializovaných místností, navržených a postavených s ohledem na nejnáročnější požadavky provozu dvou transmisních a tří skenovacích elektronových mikroskopů.
Jedním z přístrojů, které našly v novém centru zázemí, je skenovací elektronový mikroskop TF Apreo EDS vyrobený v Brně firmou Thermo Fisher Scientific.
Součástí jsou rovněž nové laboratoře pro přípravu vzorků a podpůrné zázemí pro výzkumný tým. Moderní budova udržuje stabilní prostředí, nezbytné pro citlivá měření, dokáže minimalizovat vibrace, elektromagnetické rušení i kolísání teplot.
Vybudování špičkového pracoviště pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií financovala Akademie věd ČR. Celkové náklady na stavbu přesáhly 110 milionů korun. Hodnota přístrojového vybavení je přibližně 150 milionů – téměř polovinu hradilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Všem zainteresovaným poděkoval ředitel Ústavu fyziky materiálů AV ČR Tomáš Kruml, který zároveň přítomným hostům představil činnost pracoviště zaměřeného zejména na výzkum a vývoj materiálů.
Slavnostní přestřižení pásky před novou budovou Centra elektronové mikroskopie. Zleva předseda AV ČR Radomír Pánek, předseda vlády ČR Petr Fiala a ředitel Ústavu fyziky materiálů AV ČR Tomáš Kruml.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Vojtěch Cimpl pro Akademii věd ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
- Přišel čas, abychom znovu obratně surfovali na vlnách, říká Pavel Baran
- Jarmila Kubíková převzala Cenu Antonína Friče za přínos časopisu Živa
- Nová cena pro staré Řecko: Magnesii Literu získala kniha o antických mýtech
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.