Zahlavi

Nová energie pro budoucnost? Premiér Andrej Babiš si prohlédl tokamak

08. 01. 2019

Premiéra Andreje Babiše zaujal princip termojaderné fúze, která se v budoucnu může stát téměř nevyčerpatelným zdrojem energie. V úterý 8. ledna 2019 navštívil Ústav fyziky plazmatu AV ČR na pražském Ládví, který patří k předním evropským pracovištím v této oblasti. Provázeli ho tam předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a ředitel ústavu Radomír Pánek.

Důvodem premiérovy návštěvy byla prohlídka unikátního experimentálního zařízení tokamak COMPASS, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole vytváří plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Premiéra zaujalo, že tokamaky mohou potenciálně produkovat takzvanou čistou energii pro lidstvo. „Podpora špičkového výzkumu je zásadní pro konkurenceschopnost české ekonomiky,“ řekl v této souvislosti premiér. Stávající tokamak, který zde funguje od roku 2009, by měl nahradit mnohem větší a výkonnější tokamak COMPASS Upgrade. Na jeho přípravu ústav získal podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a ředitel Radomír Pánek odhaduje, že první plazma se začne v novém tokamaku zpracovávat v roce 2021.

Premiéra provázeli (zprava): předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředseda Pavel Baran a ředitel ústavu Radomír Pánek

Magnet pro světové badatele

„Díky jedinečným vlastnostem bude toto zařízení atraktivní pro výzkumné pracovníky z Evropy i ze světa,“ uvedl Pánek, který zdůraznil zahraniční přesah jeho pracoviště. Ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro monumentální evropský tokamak ITER s rozpočtem osmnácti miliard eur, který se buduje ve Francii a měl by produkovat výkon 500 MW z fúzní reakce. Jedná se o největší mezinárodní výzkumný projekt na světě.

Součástí prohlídky bylo i představení laserového systému PALS a následná diskuse, které se zúčastnili místopředsedové Akademie věd Jan Řídký a Pavel Baran a místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. Tématem bylo financování velkých výzkumných projektů, včetně hledání optimálního poměru institucionálního a účelového financování výzkumu.

Související články:

Nový tokamak dostane téměř 800 milionů korun a zájem mají i Američané

Předsedkyně si prohlédla unikátní zařízení tokamak

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Úřad vlády ČR

D4S_7324

D4S_7324

D4S_7391

D4S_7391

D4S_7419

D4S_7419

S4D_9574

S4D_9574

S4D_9622

S4D_9622

S4D_9665

S4D_9665

S4D_9671

S4D_9671

S4D_9685

S4D_9685

S4D_9708

S4D_9708

S4D_9743

S4D_9743

S4D_9754

S4D_9754

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce