Zahlavi

Nebezpečný sumeček: invazní rybka původem z Ameriky škodí českým rybníkům

19. 09. 2025

Jeden z dvojice Medkových rybníků na okraji Kroměříže je místem, kde pod hladinou vládne invazní sumeček černý. Pro původní rybí osazenstvo je však hrozbou a jeho výskyt je třeba pečlivě monitorovat a regulovat. Pracují na tom badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a dalších institucí. Tématu jsme se věnovali ve fotostory v A / Magazínu 3/2025.

Čtvrtletník A / Magazín vydává Akademie věd ČR. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům. Kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

Na okraji Kroměříže se nacházejí dva Medkovy rybníky. Invazní sumeček černý se však vyskytuje jen v jednom z nich.

Na okraji Kroměříže se nacházejí dva Medkovy rybníky. Invazní sumeček černý se však vyskytuje jen v jednom z nich.

Sumeček černý pochází původně ze Severní Ameriky, do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil.

Sumeček černý pochází původně ze Severní Ameriky, do Evropy se dostal v 19. století a rychle se rozšířil.

Pro vodní ekosystémy představuje tato rybka velkou hrozbu. Je všežravá, nemá mnoho přirozených nepřátel a rychle se rozmnožuje. V rybničních chovech působí velké hospodářské ztráty.

Pro vodní ekosystémy představuje tato rybka velkou hrozbu. Je všežravá, nemá mnoho přirozených nepřátel a rychle se rozmnožuje. V rybničních chovech působí velké hospodářské ztráty.

„Chovatelé mají s tímto druhem velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ říká vedoucí týmu Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

„Chovatelé mají s tímto druhem velký problém. Finanční ztráty se dají vyčíslit na dvacet tisíc korun na hektar,“ říká vedoucí týmu Pavel Jurajda z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Výskyt invazní rybky je potřeba monitorovat a regulovat. Na řešení spolupracují badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s rybářskými podniky a svazy. Snaží se například vylepšit odlovné techniky tohoto nechtěného amerického návštěvníka.

Výskyt invazní rybky je potřeba monitorovat a regulovat. Na řešení spolupracují badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR s rybářskými podniky a svazy. Snaží se například vylepšit odlovné techniky tohoto nechtěného amerického návštěvníka.

Společně se sumečkem černým (na snímku dole) žije v rybníce i jeho blízký příbuzný – sumeček americký, přezdívaný truman (na snímku nahoře). Jeho počty jsou zde ale stonásobně nižší.

Společně se sumečkem černým (na snímku dole) žije v rybníce i jeho blízký příbuzný – sumeček americký, přezdívaný truman (na snímku nahoře). Jeho počty jsou zde ale stonásobně nižší.

Sumeček černý (na snímku vpravo) má kůži nazelenalé barvy, zatímco truman (na snímku vlevo) je spíše hnědý či mramorovaný. Rozdílně vypadají také ocasní a řitní ploutve.

Sumeček černý (na snímku vpravo) má kůži nazelenalé barvy, zatímco truman (na snímku vlevo) je spíše hnědý či mramorovaný. Rozdílně vypadají také ocasní a řitní ploutve.

Sumečci se živí jikrami a plůdky ostatních ryb. Na jejich jídelníčku nechybějí bezobratlí ani obojživelníci, jako jsou čolci či žáby. Biodiverzita na zasažených lokalitách je tak silně narušena. Důkazem jsou i čerstvě vytažené pasti, v nichž se kromě sumečků žádné jiné ryby nenacházejí.

Sumečci se živí jikrami a plůdky ostatních ryb. Na jejich jídelníčku nechybějí bezobratlí ani obojživelníci, jako jsou čolci či žáby. Biodiverzita na zasažených lokalitách je tak silně narušena. Důkazem jsou i čerstvě vytažené pasti, v nichž se kromě sumečků žádné jiné ryby nenacházejí.

Jedna z pastí, které pracovníci pro odlov používají.

Jedna z pastí, které pracovníci pro odlov používají.

Chovat, prodávat nebo kamkoli převážet sumečka černého je ilegální. Nesmí se dovážet do Evropské unie ani nikde vysazovat. Je totiž na takzvaném unijním seznamu invazních druhů a za porušení zákazů hrozí pokuty.

Chovat, prodávat nebo kamkoli převážet sumečka černého je ilegální. Nesmí se dovážet do Evropské unie ani nikde vysazovat. Je totiž na takzvaném unijním seznamu invazních druhů a za porušení zákazů hrozí pokuty.

V den, kdy jsme Medkovy rybníky navštívili s fotoaparátem, odlovili pracovníci za pomoci studentů více než 35 kilogramů ryb. Za celý týden (od pondělí do pátku) pak celkem čtvrt tuny.

V den, kdy jsme Medkovy rybníky navštívili s fotoaparátem, odlovili pracovníci za pomoci studentů více než 35 kilogramů ryb. Za celý týden (od pondělí do pátku) pak celkem čtvrt tuny.

V České republice se invazní sumeček černý nachází na pěti místech: vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a Prostějově.

V České republice se invazní sumeček černý nachází na pěti místech: vedle Kroměříže ještě v Pasohlávkách, Telči, Mělníce a Prostějově.

Badatelé stavy sumečka černého monitorují, provádějí odlov a zároveň se snaží navrhnout co nejúčinnější metody a zásady regulace.

Badatelé stavy sumečka černého monitorují, provádějí odlov a zároveň se snaží navrhnout co nejúčinnější metody a zásady regulace.

Kromě několika vzorků určených pro laboratorní rozbory si celotýdenní úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady v Lešné – jako zdravou svačinku pro vydry.

Kromě několika vzorků určených pro laboratorní rozbory si celotýdenní úlovek odvezli pracovníci zlínské zoologické zahrady v Lešné – jako zdravou svačinku pro vydry.

Na rozdíl od států, jako jsou Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je v České republice ještě možné výskyt nebezpečné rybky usměrňovat. Badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na tom budou intenzivně pracovat i v budoucnu.

Na rozdíl od států, jako jsou Maďarsko nebo Slovensko, kde už je situace neřešitelná, je v České republice ještě možné výskyt nebezpečné rybky usměrňovat. Badatelé z Ústavu biologie obratlovců AV ČR na tom budou intenzivně pracovat i v budoucnu.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.