Zahlavi

Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci

12. 05. 2025

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, že změny v mozku a v chování mohou nastávat mnohem dřív, než se projeví známé rozpoznávací poruchy.

Studie, která probíhala v rámci projektu EXCELES NEUR-IN , sledovala transgenní (geneticky upravené) laboratorní potkany s příznaky Alzheimerovy nemoci – zejména s ukládáním amyloidních plaků neboli mimobuněčných ložisek beta-amyloidu v mozku. Už u šest měsíců starých jedinců badatelé zaznamenali snížený zájem o sociální kontakt a potíže s rozpoznáváním jiných jedinců. To může naznačovat, že narušení tzv. sociální paměti je jedním z vůbec prvních příznaků onemocnění.

Větší dopad na samice

Zvláštní pozornost vědci věnovali části mozku zvané hipokampus, konkrétně oblasti CA2, která hraje důležitou roli právě ve schopnosti navazovat a pamatovat si sociální vazby. Zjistili, že samice s Alzheimerovou nemocí měly v této oblasti méně specializovaných nervových buněk zajišťujících rovnováhu mozkové aktivity. U samců sice tento úbytek nebyl patrný, ale i u nich docházelo ke změnám mozkové aktivity – konkrétně k narušení synchronizace mozkových změn během sociálních kontaktů.

Naše výsledky naznačují, že deficity v sociálním chování mohou být jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby,“ říká vedoucí autor studie David Levčík z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Změny v hipokampu, zejména v oblasti CA2, se zdají být klíčové pro pochopení těchto raných symptomů,“ dodává.

Výsledky studie by mohly přispět k vývoji nových způsobů včasné diagnostiky Alzheimerovy choroby a k hledání léčby, která by zasáhla nemoc ještě před nástupem výrazných potíží s pamětí.

Více informací:   
RNDr. David Levčík, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
david.levcik@fgu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce