Zahlavi

Naleziště zkamenělin v Maroku odhalilo unikátně zachovalé zkameněliny živočichů

16. 12. 2022

Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. Zkoumal je mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR. Článek o výzkumu publikoval časopis Scientific Reports.

Tito živočichové ovládali moře před 470 miliony let, tedy na začátku prvohor. V té době žila většina tehdejších organismů na mořském dně. Nálezy z nové lokality Taichoute v jihovýchodním Maroku ale dokazují, že rozmanitý život se odehrával i ve vodě nad mořským dnem. Velké členovce – vzdálené příbuzné dnešních krevet, pavouků a hmyzu – chránily robustní krunýře. Volně plavali v moři podobně jako hlavonožci a další živočichové.

Nové možnosti výzkumu

Nálezy pocházejí z nynější pouště v jihovýchodním Maroku, která se v prvohorách nacházela pod hladinou moře. Výzkumníci předpokládají, že mezi nalezenými živočichy by mohli objevit i nové druhy. Aby je mohli popsat, musí nalezené zkameněliny podrobně prostudovat.

Na této lokalitě je všechno nové – sedimentologie, paleontologie, a dokonce i zachování fosilií – což ještě více podtrhuje význam marockých nalezišť pro doplnění našich znalostí o minulém životě na Zemi,“ říká hlavní autor studie Farid Saleh z Lausannské a Yunnanské univerzity.

Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byl i Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR, došel k závěru, že nové naleziště se od již dříve studovaných lokalit v regionu zásadně liší.

„Oblast Taichoute je důležitá nejen díky dominanci velkých členovců.  Našli jsme zde i dosud neznámé druhy trilobitů,“ doplňuje Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR.

Taichoute tak otevírá nové možnosti paleontologického a ekologického výzkumu. Převážnou část fosilií totiž tvoří jen pevné schránky, krunýře nebo kostry. Pouze ve vzácných případech, k nimž se řadí nyní objevené zkameněliny z Taichoute, se zachovaly i měkké části těla – například vnitřní orgány nebo končetiny. Podobné nálezy vědcům umožňují podrobně zkoumat anatomii těchto dávných živočichů. „Naleziště Taichoute nám otevírá nové cesty výzkumu,“ zdůrazňuje Lukáš Laibl.

Kontakt:

Lukáš Laibl
Geologický ústav AV ČR
laibl@glicas.cz

TZ ke stažení zde.

Zkameněliny krunýřů velkých členovců. Měřítko 4 cm (a) a 3 cm (b, c, d).

Zkameněliny krunýřů velkých členovců. Měřítko 4 cm (a) a 3 cm (b, c, d).

Foto: Javier Ortega-Hernández.
Hlavní autor nové studie Farid Saleh v Taichoute.

Hlavní autor nové studie Farid Saleh v Taichoute.

Foto: Bertrand Lefebvre.
Spoluautor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR při terénním výzkumu v Maroku.

Spoluautor studie Lukáš Laibl z Geologického ústavu AV ČR při terénním výzkumu v Maroku.

Foto: Jana Bruthansová.
Rekonstrukce velkého plovoucího členovce rodu Aegirocassis s krunýřem na hlavě. Jemu nebo příbuzným druhům                                                                                             patří některé z velkých krunýřů nalezených v Taichoute. Rekonstrukce: Junnn11 (https://en.wikipedia.org/wiki/Aegirocassis#/media/File:20191205_Aegirocassis_benmoulai_Aegirocassis_benmoulae.png) CC BY-SA 4.0.

Rekonstrukce velkého plovoucího členovce rodu Aegirocassis s krunýřem na hlavě. Jemu nebo příbuzným druhům patří některé z velkých krunýřů nalezených v Taichoute. Rekonstrukce: Junnn11 (https://en.wikipedia.org/wiki/Aegirocassis#/media/File:20191205_Aegirocassis_benmoulai_Aegirocassis_benmoulae.png) CC BY-SA 4.0.

Geologický výzkum v Taichoute.

Geologický výzkum v Taichoute.

Foto: Bertrand Lefebvre.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce