
Nadace Neuron ocenila Jiřího Grygara i talentovaného chemika Václava Vernera
19. 01. 2026
První už v osmdesátých letech otevíral Okna vesmíru dokořán, druhý je vycházející hvězdou chemie. Nadace Neuron 18. ledna 2026 ocenila v Planetáriu Praha české vědce a vědkyně – mimo jiné i astrofyzika a popularizátora Jiřího Grygara z Fyzikálního ústavu AV ČR a studenta chemie Václava Vernera, který zároveň působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Spin-off firma tohoto pracoviště Adalid Sciences získala cenu za propojení vědy a byznysu.
Astronom a astrofyzik Jiří Grygar je aktivním popularizátorem vědy. Od roku 1966 připravuje a pod názvem Žně objevů zveřejňuje přehled událostí a nových poznatků v astronomii a astrofyzice za předchozí rok. Od začátku osmdesátých let 20. století uváděl populárně-naučný pořad Okna vesmíru dokořán, který se vysílal celou dekádu. Je autorem knih o astronomii a mj. i autobiografie Dvě století v životě pozorovatele.
Jiří Grygar působil v Astronomickém ústavu ČSAV a následně začal pracovat ve Fyzikálním ústavu ČSAV, později AV ČR. Několikrát obdržel ocenění za popularizaci vědy – v roce 1996 od organizace UNESCO, v roce 2012 od Akademie věd ČR a v roce 2016 od vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
Od nadace Neuron nyní získal cenu za rozvíjení lásky k vědě, která se pojí s finanční odměnou 500 tisíc korun.

Jiří Grygar
Rising Star Václav Verner a XMANi
Novinkou mezi cenami Neuron je Neuron Rising Star pro mladé vědecké talenty. Historicky prvním oceněným se stal Václav Verner, trojnásobný vítěz Mezinárodní chemické olympiády. Při studiu chemie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze se věnuje i výzkumu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. V roce 2025 získal cenu Česká hlavička.
„V budoucnu bych rád také studoval v zahraničí, ale zůstat chci v Česku,“ nastínil mladý vědec.

Václav Verner
Cena Neuron za propojení vědy a byznysu připadla spin-off firmě Adalid Sciences, která vyvinula a vylepšuje nanočástice XMANi, jež mohou sehrát klíčovou roli v genové terapii. Společnost Adalid Sciences vzešla z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Hlavní cena i propojení vědy s byznysem
Hlavní cenu Neuron 2025 a částku 1,5 milionu korun získala Eva Kubala Havrdová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se výzkumu roztroušené sklerózy a dalších onemocnění nervové soustavy. Je průkopnicí moderní biologické léčby v Česku.
Cenu Neuron pro mladé badatele, která se pojí s částkou 500 tisíc korun, získalo sedm vědců a vědkyň, kteří zaznamenali významné výsledky ve svých oborech: Erin Claire Carson, Michal Vališka, Václav Rozhoň (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy), Vít Svoboda (Vysoká škola chemicko-technologická v Praze), Zuzana Hofmanová (Masarykova univerzita), Tomáš Jelínek (Ostravská univerzita / Fakultní nemocnice Ostrava) a Michal Smetana (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy).
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Nadace Neuron
Přečtěte si také
- Pylový vetřelec a predátor. Snímek vznikl náhodou, říká vítěz Vědy fotogenické
- Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část II.
- Jak chce Akademická rada AV ČR posilovat roli instituce? Část I.
- Ombudsmanka Dana Plavcová: Za kulturu na pracovišti jsme zodpovědní všichni
- Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin
- Jak uspět v programech, které podporují výzkum? Postupovat společně
- Akademický sněm: Věda je pro vládu prioritou, rozpočet na ni ale budí obavy
- Mechorost jako predátor? Věda fotogenická ukazuje krásu vědy i její humor
- V Česku jako doma. Euraxess už 20 let pomáhá zahraničním vědcům
- Čeští a italští astronomové představili výsledky vzájemné spolupráce
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
