
Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
26. 05. 2025
Akademie věd ČR ocenila práci význačných vědců, kteří významně přispěli k rozvoji a poznání svých oborů. Parazitolog František Moravec a historici Milan Hlavačka a Jiří Pešek dnes převzali od předsedy AV ČR Radomíra Pánka čestné oborové medaile.
František Moravec se po celou vědeckou kariéru věnuje parazitickým hlísticím ryb. Popsal mnoho nových druhů, rodů a čeledí a přispěl také k celosvětovému renomé české rybí parazitologie. Akademie věd ČR jeho práci ocenila čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách.
Dvě čestné oborové medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách obdrželi Milan Hlavačka a Jiří Pešek. Zatímco Milana Hlavačku zajímají např. dějiny dopravy a rodinného podnikání, Jiří Pešek se věnuje moderním a soudobým německým a rakouským dějinám.
Více informací naleznete v medailonech laureátů níže.
Čestná oborová medaile Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách
RNDr. František Moravec, DrSc. – emeritní pracovník Biologického centra AV ČR
František Moravec zasvětil vědeckou dráhu zkoumání parazitů ryb – zejména hlístic. Soustředil se na jejich taxonomii, morfologii, biologii a ekologii a v této oblasti se stal světovou autoritou. Kromě popisu velkého množství nových druhů, rodů, čeledí hlístic udělal i taxonomické revize, např. hlístic čeledi Anguillicolidae, které způsobují ztráty v chovech úhořů i ve volné přírodě.
Vědec se zasloužil o celosvětové renomé české rybí parazitologie, k čemuž přispěla i organizace prvního mezinárodního sympozia o parazitech ryb v roce 1983, která poprvé v historii umožnila setkání nejlepších odborníků z obou stran železné opony.
Navázal mezinárodní spolupráce, sám pracoval mnohokrát v zahraničí, například v Egyptě na výzkumu lidské schistosomózy nebo v Mexiku. Za svou práci získal četná ocenění – mimo jiné Výroční cenu Literárního fondu (2001) a od 2018 je čestným členem Americké parazitologické společnosti.
V současné době je také jediným emeritním vědeckým pracovníkem Biologického centra AV ČR.
Čestná oborová medaile Františka Palackého za zásluhy v historických vědách
Prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc. – Historický ústav AV ČR
Historik Milan Hlavačka se zaměřuje na politické, sociální a hospodářské dějiny českých zemí v 18. a 19. století. Zvláště sleduje dějiny dopravy a komunikací a rodinného podnikání, zajímá ho vznik občanské společnosti v 19. století a role samospráv.
V Historickém ústavu AV ČR působí od roku 1980. Patří ke špičkovým odborníkům nejen v Česku, úspěšně řešil mnoho zahraničních i tuzemských grantových projektů – např.: Vývoj české ústavnosti v letech 1627–1918 nebo Autonomy in Historical Perspective.
Dosud vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, vedl bakalářské, diplomové i doktorské práce a vychoval mnoho historiků. Podílí se také na tvorbě nových učebnic dějepisu pro základní školy, gymnázia a odborné školy.
Aktivně působí jako člen odborných společností a vědeckých rad, je korespondujícím členem Rakouské akademie věd. Napsal a spolupodílel se na desítkách monografií a odborných studií, za publikaci s Bohem za císaře a vlasť! Čeští důstojníci ve válkách let 1848–1849 obdržel Cenu Miroslava Ivanova.
Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc. – Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy
Odborník na moderní a soudobé německé a rakouské dějiny Jiří Pešek má široký záběr – věnuje se třeba také dějinám dějepisectví, školství a vzdělanosti, dějinám měst či umění, a to v období 16.–20. století v českých zemích a ve střední a východní Evropě.
Nejprve působil v Archivu hlavního města Prahy, kde se zasloužil o záchranu a zpřístupnění klíčových pramenů k českým a středoevropským dějinám. Od roku 1994 pracuje na Univerzitě Karlově.
Jiří Pešek se členem významných vědeckých rad, odborných společností a komisí. Zásadně ovlivnil evropský srovnávací výzkum novověkých měst uspořádáním mnoha konferencí a vydáváním kolektivních monografií v sérii Documenta Pragensia.
Působil také jako hostující docent či profesor na pěti univerzitách (mj. na Univerzitě v Řezně nebo na Univerzitě v Kostnici) a v roce 2007 obdržel z rukou německého prezidenta Horsta Köhlera Záslužný řád Spolkové republiky Německo (Bundesverdienstkreuz I. Klasse) za významný přínos v dialogu o česko-německých vztazích.
Přečtěte si také
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
- Cílení na mechaniku nádorů naznačuje možnou cestu k léčbě rakoviny jater
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.