Letecká archeologie: jak se hledají stopy našich předků z nebeské výšky

19. 06. 2025

Krajinu pozorují z výšky okolo tří set metrů. A právě díky tomu letečtí archeologové dokážou vyčíst, co se v ní dělo třeba před tisícovkami let, a hledat ukryté objekty. Stačí si všímat zdánlivých drobností, jako jsou třeba jiný odstín či výška obilí. Na výpravu s Martinem Gojdou z pražského Archeologického ústavu AV ČR jsme se vydali v červnu 2024 z letiště Roudnice nad Labem v rámci Archeologického léta. Fotoreportáž jsme otiskli v A / Magazínu 1/2025.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Martin Gojda, Archeologický ústav AV ČR, Praha

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Letiště Roudnice nad Labem. Odsud startovaly lety pro veřejnost v rámci Archeologického léta 2024. Počasí účastníkům přálo, viditelnost byla vynikající.

Návštěvníci měli možnost zúčastnit se letu s nestorem české letecké archeologie Martinem Gojdou z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Nalétáno má více než tisíc hodin.

Pasažéři letěli čtyřmístnou Cessnou 172SP.

Kromě letadla s pilotem potřebuje „nebeský“ archeolog i další vybavení. Dříve, ještě před nástupem digitálního věku, to byly tři fotoaparáty (barevný a černobílý negativ, barevná inverze), dnes stačí jeden digitální. Výzkumník využívá také kameru s co nejlepší stabilizací při pořizování videozáběrů a příruční stanici globálního navigačního satelitního systému (GPS).

Letecká archeologie se v České republice využívá zhruba tři desítky let. Její výhodou je, že při ní nedochází k zásahům do země, tudíž ani k porušení zkoumané lokality. Je tedy nedestruktivní.

Poznatky získané prostřednictvím letecké archeologie slouží jednak k významnému obohacení databáze archeologických nalezišť, ale také k jejich ochraně. Víme-li totiž o jejich existenci na konkrétním místě v krajině, můžeme je do budoucna účinně chránit.

Leteckoarcheologický průzkum přispívá k objevování „neviditelných“ pradávných venkovských sídlišť, opevněných sídel, pohřebišť, zaniklých kultovních či ceremoniálních areálů a dalších objektů.

Pasažéři ze vzduchu zahlédli několik zaniklých polních opevnění, která byla součástí obranné linie vybudované proti hrozbě vpádu Napoleonovy armády v létě 1813.

Půdorysy se díky relativně suchému jarnímu počasí velmi dobře zviditelnily odlišnou výškou a barvou zemědělských plodin na dozrávajících polích.

Lokality se nacházejí v okolí obcí Budyně nad Ohří, Poplze a Písty, tedy na dohled od legendárního Řípu.

Účastníci si během letu mohli prohlédnout také rotundu sv. Jiří na vrcholu hory Říp.

Pohřbené památky většinou archeologům pomůže odhalit vegetace. Zviditelní se hlavně v době růstu a dozrávání zemědělských plodin. Obilí rostoucí nad ukrytými objekty má totiž jinou barvu a je vyšší.

„Ideální je proto časový interval od května do konce července, kdy probíhá sklizeň jarního obilí. Důležitý je také druh oseté plodiny. Nejlépe fungují obiloviny, zejména ječmen, ale máme i naleziště, kde se prostředníkem zviditelnění staly slunečnice, kukuřice, řepka či vojtěška,“ vysvětluje Martin Gojda.

Velmi dobře se projevila paměť krajiny i v případě pravěkého sídliště u obce Ctiněves, kde šlo spatřit několik půdorysů zahloubených obytných staveb, takzvaných polozemnic, řadu zásobních či odpadních jam a dvojitý, obloukovitě vedený příkop, který pravděpodobně zhruba před dvěma tisíci lety ohraničoval část této pravěké vsi.

Letos se koná již šestý ročník Archeologického léta, popularizační akce pro veřejnost, kterou společně pořádají dvě pracoviště Akademie věd ČR – pražský a brněnský Archeologický ústav. Kalendář akcí letošního ročníku naleznete na webu, většina je přístupná zdarma, je však potřeba včasná registrace.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Letecká archeologie: jak se hledají stopy našich předků z nebeské výšky

Letiště Roudnice nad Labem. Odsud startovaly lety pro veřejnost v rámci Archeologického léta 2024. Počasí účastníkům přálo, viditelnost byla vynikající.

Návštěvníci měli možnost zúčastnit se letu s nestorem české letecké archeologie Martinem Gojdou z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Nalétáno má více než tisíc hodin.

Pasažéři letěli čtyřmístnou Cessnou 172SP.

Letecká archeologie se v České republice využívá zhruba tři desítky let. Její výhodou je, že při ní nedochází k zásahům do země, tudíž ani k porušení zkoumané lokality. Je tedy nedestruktivní.

Poznatky získané prostřednictvím letecké archeologie slouží jednak k významnému obohacení databáze archeologických nalezišť, ale také k jejich ochraně. Víme-li totiž o jejich existenci na konkrétním místě v krajině, můžeme je do budoucna účinně chránit.

Leteckoarcheologický průzkum přispívá k objevování „neviditelných“ pradávných venkovských sídlišť, opevněných sídel, pohřebišť, zaniklých kultovních či ceremoniálních areálů a dalších objektů.

Pasažéři ze vzduchu zahlédli několik zaniklých polních opevnění, která byla součástí obranné linie vybudované proti hrozbě vpádu Napoleonovy armády v létě 1813.

Půdorysy se díky relativně suchému jarnímu počasí velmi dobře zviditelnily odlišnou výškou a barvou zemědělských plodin na dozrávajících polích.

Lokality se nacházejí v okolí obcí Budyně nad Ohří, Poplze a Písty, tedy na dohled od legendárního Řípu.

Účastníci si během letu mohli prohlédnout také rotundu sv. Jiří na vrcholu hory Říp.

Pohřbené památky většinou archeologům pomůže odhalit vegetace. Zviditelní se hlavně v době růstu a dozrávání zemědělských plodin. Obilí rostoucí nad ukrytými objekty má totiž jinou barvu a je vyšší.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter