
Kupka či Váchal. Výstava odhaluje nebezpečnou nenávist
05. 10. 2021
Jak křehké jsou hranice mezi zdánlivě nevinnými předsudky vůči židovské menšině a jejím vydělováním ze společnosti, mezi domněle humornou stereotypizací a nebezpečnou nenávistí? Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích zkoumá výstava Obrazy zášti, zahájená v Oblastní galerii Liberec.
Temná, avšak nedílná součást našich dějin. Takové jsou projevy antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování. Jejich vizuální proměny v průběhu dějin ukazuje výstava, kterou pro následující měsíce společně připravily Ústav dějin umění Akademie věd ČR a Oblastní galerie Liberec.
Záštitu nad konáním výstavy převzali izraelská velvyslankyně Anna Azari a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Chronologicky široce rozkročená výstava přináší příklady spojené se středověkými i raně novověkými náboženskými předsudky, nástupem moderního antisemitismu v 19. století s jeho fatálními důsledky ve 20. století, ale i současným nárůstem nenávistných projevů v prostředí internetových médií a sociálních sítí.
Výstava představuje téměř 300 vizuálních děl ze sbírek více než 40 veřejných institucí a soukromých sběratelů v Česku i v zahraničí. Její autoři přitom kladli velký důraz na originální a málo známá díla – vedle středověkých a novověkých obrazů a soch, rukopisů či starých tisků představuje výstava například časopisecké ilustrace Františka Kupky či ex libris Josefa Váchala. „Mapování vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu je projektem zásadního významu. Ukazuje totiž, že procesy stereotypizace, delegitimizace, dehumanizace a vylučování některé menšiny ze společnosti představují obecný problém. Ať už jsou namířeny proti jakékoli náboženské, národnostní či sexuální minoritě, jejich základem je vždy uměle vykonstruovaný a imaginární konflikt, který může mít tragické následky,“ vysvětluje kurátorka výstavy Eva Janáčová z Ústavu dějin umění AV ČR.
Obraz nepřítele
Mimořádně bohatý a prakticky zcela neznámý soubor výtvarných děl a dalšího obrazového materiálu včetně novinových a časopiseckých ilustrací umožňuje sledovat, jak se proměňoval negativní obraz židovské komunity ve vztahu k dějinám majoritní společnosti českých zemí. „Většina z nás chodí do galerie, aby se setkala s nevšedními uměleckými předměty a ocenila krásu, harmonii či jiné pozitivní hodnoty. Na naší výstavě nic takového však nenaleznete. Artefakty, které na první pohled vypadají krásně, jsme se snažili záměrně dekonstruovat po stránce protižidovských stereotypů a dát do širšího kontextu vizuálních projevů antijudaismu a antisemitismu v českých zemích,“ říká ředitel Oblastní galerie Liberec Pavel Hlubuček.
Výstava je jedním z hlavních výstupů čtyřletého vědeckovýzkumného projektu v programu NAKI s názvem Obraz nepřítele. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu, který byl v Ústavu dějin umění AV ČR řešen v letech 2018 až 2021. Podílelo se na něm celkem 10 odborných pracovníků z předních tuzemských vědeckých pracovišť, kteří zároveň tvoří autorský tým výstavy.
Poslání výstavy též podtrhuje její architektonické ztvárnění. Prostorové řešení výstavy citlivě reaguje na interpretaci tématu – z výstavních stěn fyzicky vybíhají tmavé trny a ostny, které metaforicky představují trny a ostny latentní i zjevné nenávisti. Do sálu navíc divák vchází tzv. Branou zákona, která celé výstavě dává jasný právní rámec a explicitně upozorňuje návštěvníky na definici trestných činů týkajících se hanobení národa, rasy a také podněcování k nenávisti. Působení výstavy umocňují i ukázky filmových děl a další audiovizuální prvky.
FOTO: Petr Zinke
Připomínat si minulost
V expozici se nachází sedm edukačních návodů, jak kriticky číst protižidovsky či antisemitsky zaměřená výtvarná díla. Návštěvník má tak v každém časovém období k dispozici vodítko, jak interpretovat konkrétní artefakt. K výstavě je připraven rozmanitý doprovodný program. Vzdělávací aktivity budou určeny nejen žákům základních a středních škol, ale galerie chce pomoci zejména pedagogům s výchovnou interpretací tohoto nelehkého tématu. Široké veřejnosti pak budou určeny komentované prohlídky vedené členy autorského týmu.
Nebezpečí protižidovské vizuality dosud zůstává palčivým problémem. „Je velmi dobře, že současná výstava v Oblastní galerii překračuje hranice umění a dotýká se důležitých společenských otázek,“ řekl k tomu hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Během holokaustu zahynulo bezmála šest milionů Židů, a když se každý rok veřejně čtou jména těch, kterým zmařil život nacistický režim, dochází jakákoli slova. Je nutné si neustále připomínat minulost a vracet se k ní i kvůli všem zavražděným, kteří byli trestáni za svou víru. Jen tak můžeme do budoucna zabránit dalšímu případnému útlaku a bezpráví.“
Výstava potrvá do 2. ledna 2022.
Přečtěte si také
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
- Říp jako zkamenělé lávové jezero: nový pohled na původ legendární hory
- Vědci z ÚOCHB předpovídají nový fyzikální jev
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.