
Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka
02. 02. 2026
Zkušenosti s řízením komunikace přední světové výzkumné instituce, příklady dobré praxe špičkových českých vědců a vědkyň i sdílení a debaty o tom, jak odstraňovat překážky v komunikaci vědy. To vše bude tématem konference Komunikace vědy 360°, kterou ve čtvrtek 5. února 2026 pořádá Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd UK a platforma SciComHub. Akce se uskuteční v areálu FSV UK v Jinonicích.
Jak komunikovat vědu v turbulentní době polarizace společnosti a šíření dezinformací? Pohled jedné z nejprestižnějších výzkumných institucí světa nabídne Christina Beck, hlavní řečnice konference a vedoucí komunikačního oddělení německé Společnosti Maxe Plancka. V této roli působí od roku 2015 –
v instituci, která sdružuje 85 ústavů, má 21 tisíc zaměstnanců, rozpočet přibližně 2 miliardy eur a v posledních pěti letech získala šest Nobelových cen.
Druhým hlavním řečníkem bude Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na témata, jakou jsou nenávistné projevy (hate speech), dezinformace, propaganda, cenzura nebo svoboda slova.
„Hlavním tématem druhého ročníku konference jsou Instituce a systémy, které posilují komunikaci vědy,“ říká Tereza Klabíková Rábová, proděkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Společně prozkoumáme scénáře, jak
vytvořit prostředí, v němž se vědci a vědkyně mohou bezpečně a smysluplně zapojit do komunikace, aniž by se ztrácela přesnost či odbornost.“
Naslouchání, sdílení i interakce
Odpolední část konference bude patřit novému formátu diskuzních fór, ve kterých se zhruba 160 účastnic a účastníků zapojí do konstruktivních debat o tom, jak zlepšit praxi komunikace vědy v Česku. „Skrze moderovanou diskuzi
a společný brainstorming chceme zmapovat cestu od reálných překážek až k pozitivním scénářům podpory, které budou realistické a aplikovatelné,“ dodává Soňa Ehlerová, členka Akademické rady Akademie věd ČR zodpovědná
za prezentaci výsledků AV ČR a komunikaci s veřejností.
Konferenci Komunikace vědy 360° připravila Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a platforma profesionálů komunikace vědy SciComHub. Druhý ročník akce se v areálu FSV UK v Jinonicích uskuteční od 9.00 do 20.00 hodin a je pro účastnice a účastníky zdarma.
Kapacita konference je již naplněna, stream dopoledních přednášek Christiny Beck a Tomáše Koblížka včetně panelové diskuze, kterou moderuje Daniel Stach, bude k vidění zde.
Partnerem konference Komunikace vědy 360° je Nadační fond IOCB Tech a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.
Přečtěte si také
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
- Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
- Postoje Čechů k robotům souvisejí s tím, jak důvěřují druhým
- Expertka vystoupí v Praze u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě
- Přijímačky: Kdy se vyplatí taktizovat a kdy ne?
- „Bílý“ buk z Moravského krasu: jak může strom žít 30 let bez fotosyntézy
- Výzkum z ÚOCHB odhaluje dosud nepoznaný způsob přepisu genetické informace
- Oteplování oslabuje přirozené nepřátele hmyzu, ukazuje nový výzkum
- Vědci odhalili novou příčinu degenerace sítnice: malá RNA, velký problém
- Studující medicíny zažívají více stresu, nevhodného chování i chaos ve výuce
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.