Zahlavi

Konference Komunikace vědy 360° uvítá šéfku komunikace Společnosti Maxe Plancka

02. 02. 2026

Zkušenosti s řízením komunikace přední světové výzkumné instituce, příklady dobré praxe špičkových českých vědců a vědkyň i sdílení a debaty o tom, jak odstraňovat překážky v komunikaci vědy. To vše bude tématem konference Komunikace vědy 360°, kterou ve čtvrtek 5. února 2026 pořádá Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd UK a platforma SciComHub. Akce se uskuteční v areálu FSV UK v Jinonicích.

Jak komunikovat vědu v turbulentní době polarizace společnosti a šíření dezinformací? Pohled jedné z  nejprestižnějších výzkumných institucí světa nabídne Christina Beck, hlavní řečnice konference a vedoucí komunikačního oddělení německé Společnosti Maxe Plancka. V této roli působí od roku 2015 –
v instituci, která sdružuje 85 ústavů, má 21 tisíc zaměstnanců, rozpočet přibližně 2 miliardy eur a v posledních pěti letech získala šest Nobelových cen.

Druhým hlavním řečníkem bude Tomáš Koblížek z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřuje na témata, jakou jsou nenávistné projevy (hate speech), dezinformace, propaganda, cenzura nebo svoboda slova.
„Hlavním tématem druhého ročníku konference jsou Instituce a systémy, které posilují komunikaci vědy,“ říká Tereza Klabíková Rábová, proděkanka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Společně prozkoumáme scénáře, jak
vytvořit prostředí, v němž se vědci a vědkyně mohou bezpečně a smysluplně zapojit do komunikace, aniž by se ztrácela přesnost či odbornost.“

Naslouchání, sdílení i interakce

Odpolední část konference bude patřit novému formátu diskuzních fór, ve kterých se zhruba 160 účastnic a účastníků zapojí do konstruktivních debat o tom, jak zlepšit praxi komunikace vědy v Česku. „Skrze moderovanou diskuzi
a společný brainstorming chceme zmapovat cestu od reálných překážek až k pozitivním scénářům podpory, které budou realistické a aplikovatelné,“ dodává Soňa Ehlerová, členka Akademické rady Akademie věd ČR zodpovědná
za prezentaci výsledků AV ČR a komunikaci s veřejností.

Konferenci Komunikace vědy 360° připravila Akademie věd ČR, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a platforma profesionálů komunikace vědy SciComHub. Druhý ročník akce se v areálu FSV UK v Jinonicích uskuteční od 9.00 do 20.00 hodin a je pro účastnice a účastníky zdarma.

Kapacita konference je již naplněna, stream dopoledních přednášek Christiny Beck a Tomáše Koblížka včetně panelové diskuze, kterou moderuje Daniel Stach, bude k vidění zde.

Partnerem konference Komunikace vědy 360° je Nadační fond IOCB Tech a Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze.

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce