Každý sýček se počítá. I letos ornitologové okroužkovali přes 70 mláďat

Sýčci obecní vyvedli v jádrové oblasti na severozápadě Čech 75 mláďat, což je podobný počet jako v loňském roce. Populace této kriticky ohrožené sovy tak sice neklesá, ale ani nijak výrazně neroste, a sýček se i nadále pohybuje na hraně vyhynutí. Nejvíce ho ohrožuje špatný stav zemědělské krajiny a technické pasti v okolí hnízdišť. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) proto ve spolupráci s farmáři vyvěšují hnízdní budky, instalují berličky a domlouvají vhodné způsoby hospodaření. Veřejnost může sýčkům pomoci především zabezpečením technických pastí, jako jsou svisle postavené roury, nádrže na vodu, prosklené plochy a další nástrahy.

Stejně jako v minulém roce i letos ornitologové monitorovali stav populace sýčků obecných v severozápadních Čechách, kde se nachází většina jejich populace. „Počet mláďat se proti loňsku příliš neliší. Minulý rok jich sýčci vyvedli 71. Letos jsme během jarního monitoringu zaznamenali 60 obsazených lokalit a u 26 párů hnízdících sýčků jsme zaznamenali minimálně 75 mláďat,“ uvádí Martin Šálek, koordinátor ochrany sýčků z ČSO a ÚBO AV ČR. „Letošní sezona však byla specifická odlišným načasováním hnízdění, které se projevilo až měsíčním rozdílem ve stáří mláďat. Čtyři snůšky byly bohužel neúspěšné – vejce buď zastydla, nebo byla neoplozená. Nejpočetnější snůška čítala šest čilých mláďat,“ doplňuje Martin Šálek.

Sýček obecný, který byl ještě v první polovině minulého století naší nejhojnější sovou, je nyní kriticky ohroženým druhem. „Může za to především intenzivní zemědělství, které sýčkům nenabízí dostatek vhodné potravy ani příležitostí k hnízdění. Původně sýčci hnízdili ve stromových dutinách, nicméně doupných stromů je v naší intenzivně obhospodařované krajině již pomálu. Proto po domluvě s farmáři a majiteli pozemků instalujeme na vhodná místa bezpečné hnízdní budky. Loni jsme takto rozmístili 38 nových budek v 22 lokalitách, z nichž osm budek bylo hned loni či letos na jaře obsazeno. Je tak vidět, že naše časová investice do přesného dohledávání hnízdišť a podpory nově objevených lokalit dává smysl. V takto malé populaci se opravdu počítá každý sýček,“ vysvětluje Martin Šálek.

Do budoucna plánují ochranáři budky ještě vylepšit: „Chceme je více přizpůsobovat rostoucím teplotám, například tím, že použijeme světlý nátěr nebo zvýšíme množství větracích průduchů. Plánujeme také zvětšit venkovní prostory budek a rádi bychom zkusili umístit některé budky na samostojné sloupky dál od lidských sídel, kde sýčci často hynou v různých technických pastech,“ říká Martin Šálek.

Právě technické pasti jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí sýčků. „Sudy na vodu, napáječky pro zvířata, komíny, svisle postavené roury nebo skleněné plochy – to všechno se bohužel může stát sýčkům osudným. Obzvlášť ohrožená jsou čerstvě vyvedená, nezkušená mláďata, která se teď během letních měsíců rozlétávají do okolí hledat nová teritoria. Prosíme proto veřejnost, aby si dala na tyto pasti pozor a snažila se je odstranit nebo zabezpečit,“ vyzývá Zuzana Kučerová, terénní pracovnice ČSO na ochranu sýčků.

O technických pastech a jejich vhodném zabezpečení více zde.

Pro přežití malé sýččí populace je klíčová spolupráce s farmáři. Kromě zabezpečování technických pastí a instalace budek spolupracují s ornitology na zavedení vhodného způsobu hospodaření. „Máme velkou radost z místních hospodářů a obcí, kteří v okolí sýččích hnízdišť sekají travní porosty mozaikovitě – tedy takovým způsobem, kdy kombinují posekané plochy se vzrostlým porostem. To sýčkům svědčí, jelikož takto najdou dostatek vhodné kořisti, kterou snáze uloví,“ vysvětluje Zuzana Kučerová. „Naopak u travnatých okrajů silnic se snažíme se správci komunikací domluvit co nejpozdější seč, jelikož posekané trávníky jsou pro sýčky atraktivním lovištěm a může tak snadno dojít k jejich střetu s automobily,“ dodává Zuzana Kučerová.

Správná údržba travnatých porostů je popsaná v této příručce.

„V efektivnějším lovu pomáhají sýčkům také berličky, které v průmyslové krajině nahrazují solitérní stromy. Chválí si je dokonce i samotní farmáři, jelikož sýčci takto uloví více hrabošů, kteří jinak působí značné škody na úrodě,“ sděluje Zuzana Kučerová. Někdy však ani to nestačí, a tak musejí ochranáři přistoupit k dočasnému přikrmování. „V některých oblastech je kořisti nedostatek. Přikrmováním v citlivém období, jako je zima nebo hnízdění, zvyšujeme šanci sýčků na přežití,“ vysvětluje Kučerová.

Česko není jedinou evropskou zemí, kde se populace sýčků pohybuje na hraně vyhynutí. „Populace našich sýčků čítá něco kolem sta párů, v Dánsku jich je dokonce jen posledních patnáct. Naopak třeba v Nizozemsku, Belgii nebo ve Španělsku čítají populace sýčků řádově tisíce až desetitisíce párů. I tam ale sýčci ubývají, ať už z důvodu zalesňování, nebo změn v zemědělském hospodaření,“ upozorňuje Kučerová. „Pozitivním příkladem je populace sýčků v sousedním Rakousku. Tam se během devíti let zvýšil počet párů ze 170 na 370. To nám dodává naději a motivaci pokračovat dál v ochranářské práci. Pevně věříme, že naše úsilí má smysl a že sýčky dokážeme uchránit před vyhynutím,“ uzavírá Zuzana Kučerová.

Kontakt pro další informace:

Martin Šálek, salek@birdlife.cz

Zuzana Kučerová, kucerova@birdlife.cz

Přečtěte si také

• Na Chebsku začíná rozsáhlý seismický experiment s názvem ELISE
• Vědci poprvé ukázali, jak buněčné „nosiče" spouštějí invazi nádorových buněk
• Ve vakuu voda při nízké teplotě vře i mrzne zároveň
• Skrytá hrozba: parazité mohou ohrozit zdraví horských goril
• Letošní Biosmršť přinesla rekordní počet zaznamenaných druhů i unikátní nálezy
• Vědci zmapovali, kde je nejvíce houbových partnerů pro rostliny
• Jak překonat rezistenci nádorových buněk na terapii: vědci testovali nový systém
• Hodiny v mozku slouží jako senzor denního režimu
• Studie odhaluje citlivost starověkého germánského hospodářství na výkyvy klimatu
• Jak evropská jezera čelí klimatické změně?