Zahlavi

„Jde o velkou příležitost,“ řekl v Dolních Břežanech indický prezident

10. 09. 2018

V rámci své oficiální návštěvy Česka si indický prezident Rám Náth Kóvind o víkendu prohlédl i laserové centrum ELI Beamlines, které označil za „špičkovou infrastrukturu“.

V prostorách výzkumného pracoviště v Dolních Břežanech pak mezi bombajským Tata institutem pro základní vázkum a Fyzikálním ústavem AV ČR došlo k podpisu memoranda o spolupráci, které navázalo na rámcovou dohodu z pátku 7. září 2018 podepsanou na Pražském hradě.

Pracoviště ELI Beamlines, které koordinuje Fyzikální ústav AV ČR a díky svému nadstandardnímu vybavení by mělo představovat novou generaci výzkumných center, představil jeho manažer Roman Hvězda. Poté následovala diskuse, v níž indický prezident projevil velký zájem o spolupráci. „Považuji ho za špičkovou infrastrukturu a potenciál vidím v mnoha oblastech. Jde o velkou příležitost,“ řekl prezident, který zvažuje indickou participaci v ELI formou asociativního členství. Indickou delegaci provázel laserovým centrem místopředseda Akademie věd Jan Řídký a kromě manželky indického prezidenta Savity přijela i velvyslankyně Indie v ČR Narinder Chauhan či náměstkyně ministerstva zahraničních věcí Ruchi Ghanashyam. Bezpečnost návštěvy zajišťovala indická ochranka.

Areálem provázeli indického prezidenta a jeho choť Savitu místopředseda Akademie věd Jan Řídký a manažer ELI Roman Hvězda (oba vpravo)

ELI Beamlines je největším výzkumným projektem v dějinách České republiky. Má mezinárodní rozměr nejen okolnostmi svého vzniku (z velké části ho financuje Evropská unie a je úzce provázané s podobnými centry v Maďarsku a Rumunsku), ale také strukturou svého personálu – přibližně třetina jsou cizinci. Mezi nimi jsou i čtyři vědci z Indie, a to Deepak Kumar Batheja, Sushil Kumar Singh, Praveen Kumar Velpula a Saud Saldukar, o jejichž práci se indická delegace velmi zajímala.

Na závěr pak indický prezident obdržel symbolický dárek v podobě betonového kousku ze základů ELI, zatímco jeho manželka Savita dostala od místopředsedy Jana Řídkého brož vyvinutou speciální technologií na Fyzikálním ústavu. Jde o uměle vytvořený krystal, připravený na moderních scintilátorech. Když na krystal dopadne LED světlo, které je zabudované přímo v dárkové krabičce, nádherně se rozzáří.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislav Pecháček pro ELI Beamlines

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce