
„Jde o velkou příležitost,“ řekl v Dolních Břežanech indický prezident
10. 09. 2018
V rámci své oficiální návštěvy Česka si indický prezident Rám Náth Kóvind o víkendu prohlédl i laserové centrum ELI Beamlines, které označil za „špičkovou infrastrukturu“.
V prostorách výzkumného pracoviště v Dolních Břežanech pak mezi bombajským Tata institutem pro základní vázkum a Fyzikálním ústavem AV ČR došlo k podpisu memoranda o spolupráci, které navázalo na rámcovou dohodu z pátku 7. září 2018 podepsanou na Pražském hradě.
Pracoviště ELI Beamlines, které koordinuje Fyzikální ústav AV ČR a díky svému nadstandardnímu vybavení by mělo představovat novou generaci výzkumných center, představil jeho manažer Roman Hvězda. Poté následovala diskuse, v níž indický prezident projevil velký zájem o spolupráci. „Považuji ho za špičkovou infrastrukturu a potenciál vidím v mnoha oblastech. Jde o velkou příležitost,“ řekl prezident, který zvažuje indickou participaci v ELI formou asociativního členství. Indickou delegaci provázel laserovým centrem místopředseda Akademie věd Jan Řídký a kromě manželky indického prezidenta Savity přijela i velvyslankyně Indie v ČR Narinder Chauhan či náměstkyně ministerstva zahraničních věcí Ruchi Ghanashyam. Bezpečnost návštěvy zajišťovala indická ochranka.
Areálem provázeli indického prezidenta a jeho choť Savitu místopředseda Akademie věd Jan Řídký a manažer ELI Roman Hvězda (oba vpravo)
ELI Beamlines je největším výzkumným projektem v dějinách České republiky. Má mezinárodní rozměr nejen okolnostmi svého vzniku (z velké části ho financuje Evropská unie a je úzce provázané s podobnými centry v Maďarsku a Rumunsku), ale také strukturou svého personálu – přibližně třetina jsou cizinci. Mezi nimi jsou i čtyři vědci z Indie, a to Deepak Kumar Batheja, Sushil Kumar Singh, Praveen Kumar Velpula a Saud Saldukar, o jejichž práci se indická delegace velmi zajímala.
Na závěr pak indický prezident obdržel symbolický dárek v podobě betonového kousku ze základů ELI, zatímco jeho manželka Savita dostala od místopředsedy Jana Řídkého brož vyvinutou speciální technologií na Fyzikálním ústavu. Jde o uměle vytvořený krystal, připravený na moderních scintilátorech. Když na krystal dopadne LED světlo, které je zabudované přímo v dárkové krabičce, nádherně se rozzáří.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislav Pecháček pro ELI Beamlines
Přečtěte si také
- Podpora obnovitelných zdrojů je investicí do bezpečnosti, tvrdí evropští vědci
- Nový rekord nepolapitelného neutrina: váží milionkrát méně než elektron
- Žádné dítě není k zahození, říká mladý vědec se zkušenostmi z „Autistánu“
- Světlo jako pomocník při výrobě povrchů inspirovaných přírodou
- Jak dlouho trvá „rok“ na exoplanetách? Doba oběhu zdánlivě kolísá v řádu dní
- Jak vyztužit lidské tělo prostřednictvím biodegradabilních kovů
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.