
Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
15. 07. 2025
Jedním z pilířů vědní politiky je otevřená věda – Open Science. Na otázky správy dat, režimů publikování a zpřístupňování vědy veřejnosti se zaměří akce s názvem Jak dát smysl otevřené vědě? Uskuteční se 12. září 2025 pod záštitou Vědecké rady AV ČR v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. Setkání nabídne panelové diskuze, workshopy i prezentaci sociologického šetření. Zúčastnit se mohou zdarma nejen badatelé a představitelé vědeckých institucí, ale také veřejnost. Registrovat se lze do 31. srpna 2025.
Diskuze se kromě shrnutí vývoje otevřené vědy a výhledů do budoucna zaměří také na souvislosti principů Open Science s důvěryhodností vědy, institucionální odolností a využitím nových digitálních technologií. Jedním z hlavních témat bude vztah principů otevřené vědy k vědecké integritě a etice. „Příkladem mohou být otevřená data, díky kterým dokumentujeme, že výzkumníci hrají podle pravidel,” vysvětluje člen Akademické rady AV ČR Patrik Španěl.
Mezi zahraničními hosty se objeví například Louise Bezuidenhout (Univerzita v Leidenu) nebo Reese Richardson (projekt The Collection of Open Science Integrity Guides). O české cestě k zavedení principů otevřené vědy pohovoří Patrik Španěl (Akademická rada AV ČR) nebo Dagmar Hanzlíková (Centrum pro podporu open science Univerzity Karlovy).
„Součástí veřejného slyšení bude i prezentace výsledků sociologické studie zpracované v projektu OP JAK AMULET. Ta se zaměřuje na reflexi otevřené vědy tuzemskou výzkumnou obcí – včetně příležitostí a problémů, které zavádění principů přinášejí do jejich každodenní výzkumné praxe,” doplňuje Tereza Stöckelová ze Sociologického ústavu AV ČR.
Program akce je v češtině a angličtině.
Témata workshopů: deníky, komunikace i diskuzní hra
Workshopy v angličtině obsáhnou například práci s elektronickými laboratorními deníky, open-source platformou Data Stewardship Wizard nebo komunikaci vědy s veřejností. V paralelním programu v češtině se mohou účastníci těšit na diskuzní hru Dilema k akademické etice a integritě.
„Setkání vyvrcholí prezentací výsledků doprovodné aktivity v podobě interaktivního online fóra k vybraným otázkám implementace principů otevřené vědy v Česku,” dodává koordinátor akce Michal Trčka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Průběžně aktualizované informace s programem najdete zde.
K účasti se registrujte nejpozději do 31. srpna 2025. Zástupci médií mohou požádat o akreditaci prostřednictvím e-mailové adresy michal.trcka@jh-inst.cas.cz.
Setkání pořádané při projektu OP JAK AMULET pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se uskuteční ve spolupráci s oddělením Open Science Knihovny AV ČR a Centrem pro podporu open science Univerzity Karlovy. Občerstvení pro účastníky je zajištěno. Akce bude živě streamována, pořízen bude i videozáznam.
Publikovala: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Rekonstrukce budovy v Hybernské ulici pokračují podle plánu
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.