Iniciativa European Cloud
28. 04. 2016
Dne 19. dubna 2016 představila Evropská komise svůj plán pro cloudové služby a datovou infrastrukturu, které mají zajistit vědecké a výzkumné komunitě přístup k výzkumným údajům.
Evropa produkuje velký objem vědeckých dat, která však nejsou plně využita kvůli roztříštěné infrastruktuře a nedostatečnému přístupu k nim. Evropská komise chce prostřednictvím European Open Science Cloud nabídnout vědeckým a výzkumným pracovníkům virtuální prostředí pro uchování, sdílení a opětovné využití vědeckých dat.
K naplnění daného záměru mají mimo jiné přispět tato opatření:
- propojit a konsolidovat stávající e-infrastruktury
- podpořit budování cloudových služeb
- umožnit volný přístup k vědeckým datům, která vzešla z projektů programu Horizont 2020, aby tato data mohla být opakovaně využívána
- iniciovat rychlejší rozvoj kvantové technologie, která tvoří základ nové generace superpočítačů
Tisková zpráva EK: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-16-1408_en.htm
Přečtěte si také
- Horizont 2020 – informační týden pro výzvy 2017 Societal Challenge 2
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyhlašuje výzvu na doplnění expertů ve vědeckých komisích
- Výběrové řízení na hodnotitele v OP VVV
- Výstava European Space Expo
- ČR se stala členem ICOS ERIC
- Evropská komise spustila společnou webovou stránku: Research and Innovation Observatory – Horizon 2020 Policy Support Facility
- Evropský týden regionů a měst 2016: Master Class pro mladé vědce
- Vyjádřete se k Amsterdamské výzva k Open Science do 14. 4. 2016
- Seminář: Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 14. 4. 2016
- Evropské komise zveřejnila zprávu o investicích v souvislosti s jadernou bezpečností
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.