
Hudba a věda patří k sobě. Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
09. 06. 2023
Smetanův sál pražského Obecního domu 8. června 2023 zaplnili zaměstnanci a hosté Akademie věd ČR. Na slavnostním koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK pod taktovkou Darrella Anga si poslechli tři díla evropských romantiků – Clauda Debussyho, Édouarda Lala a Hectora Berlioze.
Hudbu a vědu, na první pohled dva odlišné světy, spojuje podle předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové více, než někteří tuší. Jak zdůraznila, hudba je z podstaty přírodovědná disciplína. „Ve středověku byla součástí sedmera svobodných umění. Patřila do vyššího stupně, kvadrivia, společně s obory, které souvisely s čísly – aritmetikou, geometrií a astronomií. Má tedy s exaktní vědou mnohem více společného, než si mnozí myslí,“ doložila matematický základ hudby na jejím postavení ve středověkém systému vzdělávání.
Věda a hudba nemají bohužel společnou jen vědeckou podstatu: „Hudba, umění, a věda mají spojené osudy i v časech ekonomických debat – jsou totiž první na řadě, když se hledají úspory,“ dotkl se ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Daniel Sobotka plánů, které se v časech ekonomických škrtů povětšinou nepříznivě odrazí na financování kultury i vědy.
Ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Daniel Sobotka a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová
Vytrvat a inspirovat
Na programu večera byla tři hudební díla: impresionistické Preludium k Faunovu odpoledni Clauda Debussyho, pro nějž skladatel našel inspiraci na světové výstavě v Paříži roku 1889, vzácně uváděný Koncert pro violoncello a orchestr d moll Édouarda Lala, kde publikum okouzlil hrou německý sólista Julian Steckel, a suita Romeo a Julie Hectora Berlioze, která stylem inspirovala i další skladatele. Orchestr vedl cenami ověnčený singapurský dirigent Darrell Ang, šéfdirigent Sečuánského symfonického orchestru.
U uvedených skladatelů lze podle Evy Zažímalové spatřit analogie ke světu vědy: „Při cestě za vědeckými výsledky a uznáním je často rozhodující dostat dobrý nápad, mít otevřené oči a být ve správnou chvíli na správném místě – podobně jako Claude Debussy na světové výstavě.“
Vědci také musejí prokázat houževnatost a nevzdávat se ani po počátečních neúspěších, jako se nevzdal Édouard Lalo po nepříznivých kritikách. Výsledky bádání by pak podle jejích slov měly inspirovat. „Při troše štěstí se tak mohou vepsat do dějin a ovlivnit následovníky v jejich uvažování, jak se to podařilo Berliozovi.“
Za dirigentským pultem stál Darrell Ang.
Akce patřila do série slavnostních koncertů pro zaměstnance Akademie věd ČR, které, stejně jako novoroční představení, organizuje Středisko společných činností AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.