
Historici umění z Univerzity Palackého rozšiřují spolupráci s vědci Akademie věd České republiky
05. 09. 2017

Jiří Lach, děkan Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP) a Tomáš Winter, ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky (ÚDU AV ČR) podepsali ve čtvrtek 31. srpna Dohodu o spolupráci při uskutečňování doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Díky této dohodě, která více sbližuje univerzitní a akademickou sféru, získají doktorandi olomoucké univerzity mnohem více zkušeností od pracovníků nejprestižnější vědecké instituce v České republice.
„Dnešní podpis dohody mezi Ústavem dějin umění Akademie věd České republiky a Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci představuje zásadní impulz k dalšímu bádání a studiu dějin umění na naší fakultě. Dokládá, že naši historici umění reprezentují atraktivní vědecké partnery. Dokument je krásným příkladem vytváření kontaktů a společné práce tak zvaně zezdola. Považuji to za mnohem užitečnější než formální gesta spolupráce,“ řekl Jiří Lach, děkan FF UP.
Za přirozené pokračování již stávající spolupráce při výuce dějin umění označil podepsanou dohodu ředitel Ústavu dějin umění AV ČR Tomáš Winter. „Výchova špičkových vědců, kteří obstojí nejen v domácí, ale i zahraniční konkurenci, představuje jednu z priorit Ústavu dějin umění AV ČR,“ řekl.
Od dohody si její signatáři slibují i jasnější vymezení pravomocí. Například pracovníci Akademie věd se budou nově moci účastnit výběrového řízení a průběžného hodnocení jednotlivých doktorandů – budou mít zastoupení v takzvaných oborových radách. Studenti si budou moci například volit školitele ze širokého spektra specialistů z obou institucí nebo absolvovat část studia na partnerském pracovišti AV ČR. Jména školitelů i školicí pracoviště Akademie věd se pak objeví na závěrečných diplomech.
„Společnými silami bychom rádi vytvořili nové generaci historiků umění lepší podmínky pro studium a následné uplatnění a motivovali studenty k náročnější publikační činnosti, účasti na vědeckých projektech a získávání zahraničních zkušeností,“ řekla Jana Zapletalová z katedry dějin umění FF UP a zároveň předsedkyně oborové rady doktorského studijního programu Teorie a dějiny výtvarných umění. Dodala, že propojením doktorského studijního programu FF UP s vědeckými aktivitami Ústavu dějin umění AV ČR získají absolventi kvalitnější vzdělání a vyšší konkurenceschopnost v domácím i zahraničním kontextu.
Dnes podepsaný dokument navazuje na nedávno stvrzenou rámcovou dohodu o uskutečňování doktorských programů mezi oběma institucemi, kterou počátkem srpna podepsal rektor UP Jaroslav Miller a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Tato dohoda je vůbec první, která se podle novelizovaného vysokoškolského zákona týká doktorského studia. Má zásadní význam pro sbližování akademické a univerzitní sféry a má motivovat nejlepší doktorandy k tomu, aby zůstávali ve vědě.
Připravil: Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Foto: Milada Hronová, Žurnál UP
Přečtěte si také
- Tváří v tvář světové vědě. Badatelé z AV ČR se v Lindau setkali s nobelisty
- Výjimečné badatelské osobnosti převzaly medaile Akademie věd ČR
- Hana Lísalová: Inovace narážejí na překážky, bez investorů končí v šuplíku
- Světové kliniky, špičková věda. Jak se tvoří budoucnost asistované reprodukce?
- Akademie věd pomůže se záchranou koně Převalského a dalších ohrožených savců
- Mosty mezi laboratoří a trhem nestačí stavět, musí se po nich i chodit
- Moc předmětů: Adéla Gjuričová představuje nový program Strategie AV21
- Posílit pozici a podpořit mladé vědce: Jaké jsou priority místopředsedů AV ČR?
- Dana Dvořáčková Malá s týmem zkoumá domácnosti jako centra vývoje civilizací
- Dobré nápady si zaslouží šanci: AV ČR podpořila transfer dalších 13 projektů
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.