Zahlavi

Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním z celého světa najít domov v Česku

20. 05. 2025

Vízum, bydlení, pojištění, daně – usadit se v České republice jako cizinec s sebou nese mnoho povinností a byrokratického úskalí. Ještě před příjezdem a pak po celou dobu pobytu s nimi tisícům výzkumníků a výzkumnic ze zahraničí už dvě dekády pomáhá Euraxess, česká pobočka evropské sítě iniciované Evropskou komisí. Stará se přitom nejen o badatele, ale i o jejich rodiny.

Euraxess Česká republika funguje od roku 2005 při Středisku společných činností Akademie věd ČR a financuje jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nyní konkrétně prostřednictvím projektů Czera a Stratin+.

„Vědcům pomáháme už od úplného začátku – a to ještě dříve, než přistanou v České republice. Pomůžeme jim s vyřízením povolení k pobytu a dalšími vstupními náležitostmi. Když pak dorazí, zůstáváme nablízku i během jejich pobytu – ať už řeší praktické otázky každodenního života, nebo hledají přátele mezi dalšími vědci,“ říká Markéta Padevětová, vedoucí Odboru mezinárodní mobility Střediska společných činností AV ČR a zástupkyně Euraxess Česká republika.

Síť pomáhá také rodinám nově příchozích – třeba s hledáním školky nebo bydlení. „Organizujeme také integrační aktivity – jazykové kurzy, tematická setkání nebo třeba praktické semináře o životě v ČR,“ zdůrazňuje Markéta Padevětová. Kromě toho provozuje i národní verzi evropského portálu Euraxess, kde si mohou výzkumníci najít pracovní nabídky nebo odbornou pomoc.

Za 20 let podpořil český Euraxess víc než deset tisíc vědců a vědkyň z celého světa. „Přispíváme k tomu, že je Česká republika atraktivnější pro mezinárodní talenty a zároveň vstřícnější vůči těm, kteří tu chtějí zůstat déle než jen na krátkou stáž,“ zdůrazňuje Markéta Padevětová.

Kontakt:
Markéta Padevětová
vedoucí Odboru mezinárodní mobility
Středisko společných činností AV ČR
padevetova@ssc.cas.cz


TZ ke stažení zde

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce