
Dobré nápady si zaslouží šanci: AV ČR podpořila transfer dalších 13 projektů
25. 07. 2025
Co spojuje solární panely budoucnosti, biosenzory nebo průzkum trhu v materiálové diagnostice? Tyto projekty společně s dalšími získaly podporu z Programu rozvoje aplikací a komercializace (PRAK). Jeho prostřednictvím pomáhá Centrum transferu AV ČR vědcům a vědkyním, aby se jejich nápady co nejlépe uplatnily v praxi.
Do pátého kola se zapojilo 21 projektů především z první a druhé vědní oblasti, podporu ve výši 5,8 milionu korun získalo třináct týmů. Jak vysvětluje místopředsedkyně Akademie věd ČR Ilona Müllerová, která má transfer znalostí a technologií v gesci, instituce se stala první českou výzkumnou organizací se systematickou podporou vstupu výsledků na trh: „Program je důležitým nástrojem, který opakovaně využíváme, abychom perspektivním projektům usnadnili cestu k jejich uplatnění.
Podle vedoucího Centra transferu AV ČR (CETAV) Martina Smekala pátá výzva potvrzuje, že kvalita žádostí roste. „Trend chceme podporovat i tím, že zlepšíme informovanost o programu PRAK, aby se počet pracovišť, která se výzev účastní, zvýšil. Navíc jsme zpřesnili hodnoticí měřítka,“ zdůrazňuje. Ukázalo se totiž, že kritéria a cíle, které se orientují výhradně na komercializaci, neodpovídají potřebám projektů s pozitivním společenským dopadem: „Proto jsme tentokrát využili dvě rozdílná kritéria s ohledem na zaměření projektů.“
„Pracoviště Akademie věd oprávněně kladou důraz hlavně na základní výzkum. V programu PRAK nám jde o to, abychom vědce i vedení ústavů motivovali k tomu, aby výsledky uplatňovali v praxi a tím posílili, případně urychlili přeměnu českého hospodářství směrem k produktům a službám s vyšší přidanou hodnotou,“ doplňuje člen hodnoticího panelu PRAK Petr Fiman.
Nejlepší chtějí založit spin-off společnost
Nejlépe hodnocený projekt „Spectra Sense“ z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR chce zlepšit účinnost solárních článků využitím energie z výrazně širšího spektra slunečního záření. V turnovském centru TOPTEC, které do ústavu spadá, totiž vědci rozpracovali novou metodu pro zobrazování života dohasínání fluorescence FLIM (Fluorescence Lifetime IMaging). Metoda se ukazuje jako ideální pro zkoumání defektů vrstev perovskitu, a otevírá tedy dveře analýze FLIM do problematiky tandemových solárních článků. Hlavním cílem je příprava založení spin-off společnosti.
Druhý nejúspěšnější projekt je z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho tým vyvinul nový typ fluoroforů s aplikací ve fluorescenční mikroskopii, analytické metodě využívané v biologických a materiálových vědách. Projekt cílí na aktivity vedoucí k založení spin-off společnosti, která bude tyto fluorofory nabízet.
Na pomyslném třetím místě se umístil projekt FunBRUSH Fyzikálního ústavu AV ČR, který chce identifikovat potenciální zákazníky pro patentovanou technologii unikátní antifoulingové úpravy povrchů založené na vytvoření polymerních nanokartáčů. Klíčovými aplikacemi této technologie jsou biosenzory, diagnostické systémy (např. detekce patogenů jako SARS-CoV-2), veterinární a potravinářské materiály a obecně všechny aplikace, kde je nutná kontrola povrchových interakcí se složitými biologickými médii.
Projekty, které podporu v pátém kole nezískaly, mohou využít kontaktů s Centrem transferu AV ČR a know-how jeho specialistů. Rovněž členové hodnoticího panelu jsou otevřeni spolupráci s projektovými týmy v roli konzultantů a specialistů pro byznysovou část projektu.
Jak na dokonalou prezentaci
Jelikož se stále intenzivněji ukazuje, jak důležité je umět perspektivní výstupy výzkumu a nové znalosti i technologie představit srozumitelně a přesvědčivě, připravilo Centrum transferu AV ČR workshop Pitch Academy. „Uspořádali jsme ho, aby si kolegové a kolegyně zdokonalili prezentační dovednosti,“ říká hlavní lektorka Klára Langerová. Na prvním nácviku se sešly dvě desítky zájemců, kteří během semináře pracovali na řešení konkrétních projektů. A nezůstane pouze u jednoho workshopu: „Nabídneme navazující workshopy pro pokročilejší prezentátory i cílené přípravy na konkrétní pitching akce a soutěže,“ doplňuje Klára Langerová.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Jak dát smysl otevřené vědě? Zájemci mohou diskutovat na setkání v AV ČR
- Rekonstrukce budovy v Hybernské ulici pokračují podle plánu
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.