
Čeští vědci objevili nový druh savce z ohrožených etiopských lesů
28. 01. 2022
Mezinárodní tým biologů, který vede Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, nalezl a popsal další nový druh hlodavce, který se vyskytuje pouze v horských lesích Etiopské vysočiny. Lesy dříve pokrývaly její významnou část, vlivem lidské činnosti z nich však zůstaly jen malé fragmenty, které v současnosti ohrožuje nejen neustálé kácení, ale i klimatická změna.
Etiopii se ne nadarmo přezdívá střecha Afriky. Celkem 15 % jejího území leží nad hranicí 2000 metrů nad mořem. Etiopská vysočina je unikátní nejen vysokými nadmořskými výškami, ale i svou izolovaností od ostatních hor. Díky tomu se zde nachází řada rostlin a živočichů, kteří se nevyskytují nikde jinde ve světě. Pozornost vědců se doposud soustředila zejména na etiopské afroalpinské ekosystémy nad hranicí lesa, zatímco lesní společenstva na jihu a jihozápadě země zůstávala opomíjena, přestože se jedná o poslední zbývající přirozené lesy v Etiopii.
Nový druh rozdělený příkopem
Čeští vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a jejich kolegové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a Severtsovova ústavu Ruské akademie věd v Moskvě vyrazili do etiopských lesů prozkoumat faunu tamějších drobných savců. Zjistili, že myši odchycené ve vysoko položeném Harennském lese v pohoří Bale tvoří unikátní evoluční linii, velmi odlišnou od všech ostatních afrických druhů.
„Už v terénu jsme měli podezření, že by se mohlo jednat o nový druh. Myši z Harennského lesa se totiž od ostatních etiopských druhů nápadně lišily i zbarvením a velkými rozměry. Genetické analýzy pak naše podezření potvrdily,“ říká Jarmila Krásová, doktorandka Jihočeské univerzity a Ústavu biologie obratlovců AV ČR a první autorka studie, kterou publikoval časopis Organisms Diversity & Evolution.
„Původně jsme se domnívali, že se jedná o myš, která se vyskytuje pouze v Harennském lese. O to větší bylo naše překvapení, když se nám v roce 2017 podařilo odchytit stejný druh i ve více než 400 km vzdáleném lese jménem Chingawa v jihozápadní Etiopii. Tato skutečnost odkazuje na historické propojení těchto dvou lesních celků, které jsou od sebe v současnosti odděleny savanami Velké příkopové propadliny, a tudíž jsou pro horské hlodavce neprostupné,“ vysvětluje vedoucí týmu Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Přírodní bohatství v ohrožení
Nová studie českých vědců zároveň upozorňuje, že lesům na jihovýchodě Etiopie se, navzdory jejich evoluční unikátnosti, nedostává žádného druhu formální ochrany. „Tato práce, stejně jako i naše předešlé studie, ukazuje, že v etiopských lesích se vyskytuje řada zcela unikátních druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. V loňském roce jsme zde například popsali nový rod myšovitých hlodavců, který žije pouze v lese Chingawa, a proto jsme ho nazvali Chingawaemys, nicméně tato myš je velmi odlišná od nově pospaného druhu myši harennské,“ doplňuje Josef Bryja. „Za posledních 25 let se v Etiopii zdvojnásobila velikost lidské populace a její exponenciální růst nadále pokračuje. To s sebou přináší velký tlak na přirozené ekosystémy, což platí zejména v chudých zemích, jakou Etiopie bezesporu je. Ochranu naprosto unikátní etiopské přírody bohužel komplikuje občanská válka a ozbrojené konflikty, které momentálně znemožňují další výzkum etiopských lesů,“ uzavírá Jarmila Krásová.
Kontakt:
Mgr. Jarmila Krásová
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Ústav biologie obratlovců AV ČR, Detašované pracoviště Studenec
e-mail: jarmila.krasa@gmail.com
prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja, Ph.D.
Ústav biologie obratlovců AV ČR
vedoucí Detašovaného pracoviště Studenec
e-mail: bryja@brno.cas.cz
Přečtěte si také
- Třetina české veřejnosti vnímá filozofii pozitivně, ukazuje unikátní výzkum
- Česká data a výpočty pomohly k nalezení meteoritů ze 24. července v Polsku
- Nová studie přináší zásadní poznatky o vývoji krvetvorby u novorozených dětí
- Na Festivalu vědy & techniky v Brně budou matadoři i nováčci z Akademie věd
- Poklad z české přírody. Užovka stromová překvapila genetickou bohatostí
- Vědci popsali nové „písmeno“ v tubulinovém kódu, důležité pro vývoj neuronů
- Nově objevená houba může pomoci v boji s tropickými nemocemi
- Fotografie pod lupou – příběhy ukryté v detailech ve Window Gallery
- Čeští vědci objevili nové houby – žijí ve slané půdě a v kořenech mořské trávy
- IDEA Talks pro volby 2025: Co hledat ve volebních programech
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.