Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
06. 11. 2024
Poznatky vědy nabývají v posledních letech na stále větším významu. Přibývají totiž společenské problémy, které musíme nejen v Evropě řešit. Důležitými tématy jsou i energetika, udržitelné zemědělství a odolná společnost, jimž se 4.–5. listopadu 2024 v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích věnovali vědci a vědkyně na česko-německém sympoziu Akademie věd ČR a Saské akademie věd.
Konference v liblickém zámku se konala jako první ze společných akcí, na nichž se Akademie věd ČR a Saská akademie věd (Sächsische Akademie der Wissenschaften zu Leipzig – SAW) domluvily v memorandu, které obě instituce podepsaly v roce 2023. Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová v této souvislosti podotýká, že memorandum otevřelo cestu k dlouhodobému partnerství. „Chtěli jsme tak podpořit sdílení znalostí především v palčivých tématech, jako jsou například energetika, udržitelné zemědělství a odolná společnost. Pevně ale věříme, že memorandum poslouží jako výchozí platforma pro zintenzivnění a rozšíření spolupráce s naším přeshraničním partnerem a že na něj navážou úspěšné projekty, přínosné pro obě strany, a to ve všech vědních oblastech,“ říká a doplňuje, že jde o důležitý krok k upevnění vědeckých vazeb mezi institucemi a regiony.
Účastníci česko-německého sympozia v Konferenčním centru AV ČR v Liblicích
„Dostatek potravin i udržitelnou energetiku musíme zajistit pro společnost sebevědomou, soběstačnou a konkurenceschopnou – a tedy odolnou vůči krizím, jimž bude Evropa čelit,“ pokračuje Eva Zažímalová. A právě sdílení vědomostí a zkušeností ve vytyčených oblastech s renomovaným vědeckým partnerem umožní efektivněji čelit globálním výzvám, a přispět tím k udržitelnému rozvoji společnosti.
Překračovat hranice
„Sasko a Česko sdílejí dlouhou a pestrou historii, jak se ostatně od blízkých sousedů očekává,“ upozornil při zahájení sympozia předseda Rady pro zahraniční styky a člen Akademické rady AV ČR David Honys. Jako příklad uvedl některé okamžiky politických i kulturních dějin s tím, že věří, že odborníci z obou stran hranic, kteří se v Liblicích setkávají, najdou nové pracovní partnery, a podpoří tak další spolupráci mezi oběma institucemi i regiony: „Naše stopa není v Evropském výzkumném prostoru zanedbatelná. Bez kontaktu se zahraničními kolegy a kolegyněmi by ale byl rozvoj české vědy pozvolnější.“
Předseda Saské akademie věd Hans-Joachim Knölker a předseda Rady pro zahraniční styky a člen Akademické rady AV ČR David Honys, který sympozium zahajoval za Akademiii věd ČR
Význam mezinárodní spolupráce a vazby mezi českými a německými vědci vyzdvihl také předseda Saské akademie věd Hans-Joachim Knölker a zdůraznil, že jde o začátek důležitého partnerství: „Vědeckou úroveň obou institucí hodnotí nejen v Evropě, ale i ve světě velmi dobře. Jsem proto rád, že můžeme společně pracovat na řešení témat, která jsou ve veřejném zájmu v Německu i Česku.“
Slova Hanse-Joachima Knölkera potvrzuje Jiří Plešek z Akademické rady AV ČR, který má na starosti koordinaci a koncepční rozvoj Strategie AV21. Podle něj programy Strategie AV21 podporují aktivity, které zohledňují hlavně veřejný zájem: „Vznikají v synergii různých oborů a odvětví a orientují se na výzkumy, jež odpovídají na současné problémy. Zkušenosti našich vědců a vědkyň určitě uplatníme i v projektech se Saskou akademií věd.“
Pro rozvíjení všech tří zmiňovaných témat má Akademie věd ČR předpoklady. Na „poptávku“ po jejich řešení na základě vědeckých expertiz reaguje už několik let v programech Strategie AV21 s mottem „špičkový výzkum ve veřejném zájmu“.
Aktuální výzvy, nové poznatky
Během dvoudenního programu představilo své výzkumy a projekty 14 vědců a vědkyň. Akademii věd ČR v Liblicích reprezentovali odborníci z pracovišť, kteří se věnují některému ze tří klíčových témat.
Například ředitel Ústavu termomechaniky AV ČR Miroslav Chomát mimo jiné hovořil o programu Strategie AV21 Udržitelná energetika. Jak zdůraznil, pokrývá klíčové oblasti, které jsou spojené s přechodem k udržitelné energetice. Například v jaderné energii musíme hledat nová řešení pro termojadernou fúzi a zajistit bezpečnost jaderných elektráren se štěpnými reaktory: „Nestálost výroby energie z obnovitelných zdrojů a postupná decentralizace výroby vytváří tlak na skladování energie. Velkou roli může sehrát vodík, který lze do budoucna považovat za hlavní zdroj energie pro dopravu.“
Zemědělství a zejména šlechtění se formovalo a rozvíjelo s využitím nových technologií už od starověku. V posledních dvou stoletích došlo k významnému průlomu zejména pochopením a využitím genetických poznatků. S vývojem metod, jako jsou TALEN nebo CRISPR-Cas, které umožňují aktivně modifikovat genomy organismů, dosáhli vědci a vědkyně určitého vrcholu.
V současnosti mohou být techniky editace genomu klíčovým nástrojem ve šlechtitelské praxi. Nejen tyto metody ale patří do kategorie nových šlechtitelských technik. Prezentaci na toto téma představil Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Mimo jiné zdůraznil, že je zásadní, jak se podaří propojit základní výzkum s aplikacemi. „Proti hladkému průběhu uplatnění poznatků v praxi může stát mnoho překážek – zejména těch, které souvisejí s legislativou, mediální prezentací a pochopením veřejnosti. Významnou roli hrají i nadnárodní korporace, které určují pravidla, co je možné a proveditelné.“ doplnil.
Webové portály, které se zaměřují na poskytování informací veřejnosti nebo i specifickým příjemcům jako zemědělcům, představila Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. „Například portál intersucho.cz přináší údaje o výskytu a trvání sucha, přičemž se zaměřuje zejména na půdní sucho, web agrorisk.cz pro změnu slouží právě zemědělskému sektoru,“ uvedla. Všechny tyto aktivity jsou součástí programu Potraviny pro budoucnost.
Na významu nabývá i téma resilience, kterému se věnuje program Strategie AV21 Odolná společnost. Odolnost označuje schopnost systému vyrovnat se úspěšně, či dokonce růstově s krizí, s nečekanou nebo ohrožující událostí či se změnou životních podmínek. Martin Nitsche z Filosofického ústavu AV ČR představil projekt, jenž zkoumá a prakticky ověřuje systémové předpoklady, zdroje a nástroje společenské odolnosti vůči krizím ve specifickém prostoru Ralska. „To prošlo v průběhu 20. a 21. století zásadními proměnami a čelilo a stále čelí socio-kulturním, environmentálním i ekonomickým krizím,“ uvedl badatel a představil, jak lze multisystémovou odolnost aplikovat na sociální situaci této oblasti a jak místní podmínky tento přístup k odolnosti ovlivňují.
Příští rok na shledanou
Sympozium přineslo nejen nové poznatky, ale také ukázalo, že je důležité spojovat ve výzkumu síly. Spolupráce mezi Akademií věd ČR a Saskou akademií věd tak má potenciál, aby byla přínosem nejen pro samotné vědce, ale i celou evropskou společnost, která může z výsledků vědy těžit.
„Věřím, že spolupráce bude pokračovat nejen na úrovni obou institucí, ale že se prostřednictvím liblického sympozia rozšíří i na pracoviště Akademie věd, univerzity a výzkumná pracoviště, na nichž působí kolegové a kolegyně ze Saské akademie věd. Těším se na společné projekty. Budeme se za rok těšit na viděnou v Lipsku,“ podotkl závěrem Hans-Joachim Knölker.
Připravili: Julie Smilnická, Odbor mezinárodní spolupráce KAV ČR, a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Odbor mezinárodní spolupráce KAV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.