ČR se stala členem ICOS ERIC
28. 04. 2016
V polovině dubna 2016 schválilo Valné shromáždění ICOS ERIC přijetí České republiky a Dánska do konsorcia ICOS ERIC. ICOS (Integrated Carbon Observation System) je panevropská výzkumná infrastruktura, která zkoumá vliv globální změny na ekosystémy.
Česká republika je v infrastruktuře zastoupena Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.. Síť ICOS má již více než 100 pozorovacích stanic po celé Evropě. Získaná data slouží např. k rozvoji udržitelné energetiky, hospodaření s vodou a předpovědím sociálních a ekonomických dopadů globální změny.
Členskými státy ICOS jsou nyní: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Norsko a Švédsko. Švýcarsko má status pozorovatele.
Webová stránka ICOS ERIC: https://www.icos-ri.eu/
Přečtěte si také
- Horizont 2020 – informační týden pro výzvy 2017 Societal Challenge 2
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vyhlašuje výzvu na doplnění expertů ve vědeckých komisích
- Výběrové řízení na hodnotitele v OP VVV
- Výstava European Space Expo
- Iniciativa European Cloud
- Evropská komise spustila společnou webovou stránku: Research and Innovation Observatory – Horizon 2020 Policy Support Facility
- Evropský týden regionů a měst 2016: Master Class pro mladé vědce
- Vyjádřete se k Amsterdamské výzva k Open Science do 14. 4. 2016
- Seminář: Výzkum, vývoj a inovace ve statistikách a analýzách, 14. 4. 2016
- Evropské komise zveřejnila zprávu o investicích v souvislosti s jadernou bezpečností
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.