
Biochemik Jan Konvalinka převzal cenu předsedkyně RVVI za popularizaci
08. 12. 2023
Účinkuje v pořadech Českého rozhlasu a pravidelně vystupuje i v dalších médiích především v souvislosti s virovými nákazami, onemocněním covid-19 a vývojem vakcín. Za zpřístupňování vědy veřejnosti převzal ve čtvrtek 7. prosince 2023 v Hrzánském paláci ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Jan Konvalinka Cenu předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje a inovací.
V zastoupení nemocné ministryně Heleny Langšádlové předávala cenu Janu Konvalinkovi náměstkyně Jana Havlíková.
„Ta cena je pro mě velká pocta. Zní to sice jako fráze, ale je to závazek. A co se taky obvykle říká, a taky je to pravda, že v tom nejedu sám,“ říká k ocenění Jan Konvalinka. „Jede v tom se mnou můj přítel, pan profesor Machala, se kterým jsme řadu věcí dělali společně. Jedou v tom skvělí novináři a novinářky, se kterými jsem měl to potěšení spolupracovat, jako například Bára Tachecí, Martina Mašková nebo Aleš Palán. A úplně na začátku to byl můj vzácný přítel Milan Uhde, kterému posílám velké díky. S ním jsem měl v devadesátých letech v České televizi první pořady, které lze nazvat vědeckopopulárními,“ dodává oceněný vědec.
Jak již dříve sdělila ministryně pro výzkum vývoj a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Helena Langšádlová, popularizace výzkumu je záslužná činnost. Pomáhá totiž nahlédnout do různých oborů a pochopit přínos výsledků bádání. „Jsem velmi potěšena, že mohu udělit toto ocenění z pozice předsedkyně RVVI právě Janu Konvalinkovi, který se řadu let zasluhuje o zpřístupnění vědeckých poznatků veřejnosti a významně tak činil i v době koronavirové pandemie,“ poznamenala při oznamování výběru laureáta.
Předávání se zúčastnili i předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, prorektor Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek, členové RVVI a další osobnosti české vědy.
Jan Konvalinka je spoluautorem publikace Viry pro 21. století a o svůj pohled na život, viry a vědu se podělil se čtenáři v knize Spánek rozumu plodí příšery. Má na kontě více než 140 odborných prací, je mimo jiné předsedou vědecké rady Nadace Neuron a získal mnohá ocenění, například Dattovu medaili Federace evropských biochemických společností nebo Medaili Učené společnosti ČR. Za popularizaci jej ocenili v roce 2021 i organizátoři festivalu vědeckých filmů AFO v Olomouci.
Cena předsedy/předsedkyně RVVI za propagaci a popularizaci výzkumu, vývoje a inovací se uděluje od roku 2016. Získali jej například Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Jan Žďárek, který působil v Entomologickém ústavu a v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a Václav Cílek z Geologického ústavu AV ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům
- Učená společnost ČR ocenila vědkyně a vědce, včetně badatelů z AV ČR
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Alice Valkárová, Julius Lukeš a Ivo Šafařík převzali medaile AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
- Národní akademie věd USA přivítala mezi své členy Julia Lukeše
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.