Zahlavi

Badatelky z Akademie věd ČR bodují: ocenění L’Oréal-UNESCO i výběr Forbesu

26. 09. 2025

Výzkumy vědkyň z Akademie věd ČR získaly uznání v programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě i ve výběru časopisu Forbes Top ženy ve vědě. Jednou z laureátek ocenění L’Oréal-UNESCO se stala Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, mezi 25 letošními top vědkyněmi podle Forbesu figuruje šest badatelek z různých pracovišť AV ČR.

Program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě se snaží inspirovat ženy ke vstupu do vědeckých oborů a podpořit jejich profesní růst. Třem laureátkám uděluje finanční podporu ve výši 200 tisíc korun a podporuje popularizaci jejich práci.

V letošním, 19. ročníku získala ocenění i Pavlína Modlitbová z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Její výzkum pomáhá porozumět míře a dopadům znečistění životního prostředí člověkem.


Pavlína Modlitbová

Zajímavé a inspirativní vědkyně
Ve spolupráci se společností L’Oréal vytvořil časopis Forbes už potřetí výběr zajímavých, inspirativních a aktivních českých vědkyň z různých oborů. Mezi 25 Top vědkyněmi Česka se objevilo šest z Akademie věd ČR a jedna z její spin-off společnosti.

Meritxell Alberich Jordà vede v Ústavu molekulární genetiky AV ČR laboratoř hematoonkologie. Ve výzkumu se zabývá se studiem hematopoetických kmenových buněk. „Jde o buňky, jež se nacházejí v naší kostní dřeni a zodpovídají za produkci všech našich krvinek každý den po celý náš život,“ vysvětluje vědkyně pro Forbes a dodává, že pokud tyto buňky nefungují správně, může dojít k rozvoji závažných problémů, jako jsou leukemie a poruchy krve. 


Meritxell Alberich Jordà

Výzkumná skupina, kterou vede Zuzana Kečkéšová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, stojí za objevem, jenž může pomáhat zastavit různé druhy rakoviny. „Snažíme se najít a oživit buněčné proteiny, jež dokážou rakovinu zabíjet a které rakovinná buňka při svém vzniku dokázala deaktivovat,“ popisuje vědkyně.


Zuzana Kečkéšová

Eva Krupičková Pluhařová se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR věnuje počítačovým simulacím molekul, díky kterým lze porozumět jejich chování. Ve výzkumech přispívá například k pochopení fungování katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého a hledá způsoby, jak omezit tento skleníkový plyn nebo ho využít v chemickém průmyslu.

Přečtěte si rozhovor s vědkyní pro časopis AΩ / Věda pro každého (v současnosti A / Easy).


Eva Krupičková Pluhařová

Biologické hodiny, změny v nádorech i analýza fotografií
Alena Sumová z Fyziologického ústavu AV ČR studuje cirkadiální mechanismy. Zkoumá, proč jsou buněčné hodiny v různých orgánech a tkáních těla správně seřízeny podle denní doby nebo jaký dopad na zdraví má narušení jejich správného chodu. „Je to téma aktuální, jelikož způsob života člověka v moderní společnosti v mnoha ohledech cirkadiánní hodiny a jejich funkci narušuje,“ upozorňuje vědkyně.


Alena Sumová 

Držitelka ocenění L’Oréal-UNESCO z roku 2023 Veronika Vymetálková zkoumá v Ústavu experimentální medicíny AV ČR genetické a molekulární změny v nádorech, zejména u rakoviny tlustého střeva a konečníku. Dalším vědcům tak pomáhá, aby lépe porozuměli tomu, proč se u některých lidí rakovina vyvine, zatímco u jiných ne. Zjišťuje také, proč se některým lidem nemoc vrací a proč u někoho léčba funguje, zatímco u jiného nezabírá.

Více o práci vědkyně se dozvíte v rozhovoru pro časopis A / Magazín.


Veronika Vymetálková

„Učím počítače vidět a rozumět obrazům lépe než lidské oko,“ říká Barbara Zitová z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Vědkyně vyvíjí postupy založené na matematických teoriích a umělé inteligenci, které učí počítače analyzovat fotografie a videa. Týká se to třeba i satelitních snímků Země pro předpověď počasí, mikroskopických snímků buněk, endoskopických záběrů těla či snímků z termokamer. 

Vědkyně byla hostem podcastu Akademie věd ČR. Rozhovor si poslechněte zde.


Barbara Zitová

V žebříčku Forbes najdeme také Kláru Grantz Šaškovou, která se věnuje genové terapii. Loni spoluzaložila společnost Adalid Sciences, spin-off Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Firma chce pomáhat s léčbou například onkologických onemocnění, spinální mozkové atrofie nebo hemofilie.


Klára Grantz Šašková

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím textů VědaVýzkum a Forbes
Foto: L'Oréal Česká republika, Forbes

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce