Zahlavi

Astrofotografií března je snímek hvězdokupy Plejády

16. 04. 2019

Kuřátka, Slepice, Sedm sester či Plejády. Těmito barvitými jmény naši předkové obdařili hvězdokupu s astronomickým označením M 45, která nyní přinesla fotografovi Pavlovi Uhrinovi vítězství v březnovém kole pravidelné soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností.

Něžným názvem „Kuřátka“ prý tuto mladou, 440 světelných let vzdálenou hvězdokupu v souhvězdí Býka označovali i bojovní Vikingové. Naši slovanští předkové si její jarní pozorování nad západním obzorem dávali do spojitosti s jarní obnovou přírody. Oproti tomu Keltové a další národy doby bronzové si ji nejspíš spojovali s utrpením a smrtí, v té době totiž Plejády vycházely nad obzor počátkem listopadu mezi podzimní rovnodenností a slunovratem, kteréžto dny se i v novověku slaví jako svátek zesnulých.

Pouhým okem lze v hvězdokupě rozeznat pět až sedm hvězd, pod průzračnou oblohou daleko od světelného znečištění třeba i dvanáct. Ve skutečnosti se jich v Plejádách nachází několik set, z velké většiny pozorovatelných pouze velkými dalekohledy. Jejich stáří se odhaduje na 115 milionů let. Modravý nádech mlhoviny na fotografiích je způsoben zejména namodralým rozptylem světla hvězd na prachových částicích v mlhovině, která hvězdy obklopuje.

cam_brezen2019

Autor: Pavel Uhrin

Název: M 45  

Místo: Čeperka

Datum: 27. února 2019          

Snímač: Canon 1000D

Optika: GSO 250/1000, RCC KOMA KOREKTOR 2”       

Montáž: EQ6 Pro

Popis: KStars, INDI, EKOS EQ6 pro Optolong UHC.17 x 300 s
 

Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
 

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Marcela Bělíka a Pavla Suchana, Česká astronomická společnost
Foto: Pavel Uhrin

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce