
Astrofotografií března je snímek hvězdokupy Plejády
16. 04. 2019
Kuřátka, Slepice, Sedm sester či Plejády. Těmito barvitými jmény naši předkové obdařili hvězdokupu s astronomickým označením M 45, která nyní přinesla fotografovi Pavlovi Uhrinovi vítězství v březnovém kole pravidelné soutěže Česká astrofotografie měsíce, zaštítěné Českou astronomickou společností.
Něžným názvem „Kuřátka“ prý tuto mladou, 440 světelných let vzdálenou hvězdokupu v souhvězdí Býka označovali i bojovní Vikingové. Naši slovanští předkové si její jarní pozorování nad západním obzorem dávali do spojitosti s jarní obnovou přírody. Oproti tomu Keltové a další národy doby bronzové si ji nejspíš spojovali s utrpením a smrtí, v té době totiž Plejády vycházely nad obzor počátkem listopadu mezi podzimní rovnodenností a slunovratem, kteréžto dny se i v novověku slaví jako svátek zesnulých.
Pouhým okem lze v hvězdokupě rozeznat pět až sedm hvězd, pod průzračnou oblohou daleko od světelného znečištění třeba i dvanáct. Ve skutečnosti se jich v Plejádách nachází několik set, z velké většiny pozorovatelných pouze velkými dalekohledy. Jejich stáří se odhaduje na 115 milionů let. Modravý nádech mlhoviny na fotografiích je způsoben zejména namodralým rozptylem světla hvězd na prachových částicích v mlhovině, která hvězdy obklopuje.
Autor: Pavel Uhrin
Název: M 45
Místo: Čeperka
Datum: 27. února 2019
Snímač: Canon 1000D
Optika: GSO 250/1000, RCC KOMA KOREKTOR 2”
Montáž: EQ6 Pro
Popis: KStars, INDI, EKOS EQ6 pro Optolong UHC.17 x 300 s
Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.
Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy Marcela Bělíka a Pavla Suchana, Česká astronomická společnost
Foto: Pavel Uhrin
Přečtěte si také
- A / Magazín o větru, Češích ve wehrmachtu a kráse ukryté v ledu
- Archeologické léto láká na komentované prohlídky či vykopávky v přímém přenosu
- Skončil Veletrh vědy, největší populárně-naučná akce v Česku
- Třídenní Veletrh vědy v pražských Letňanech je v plném proudu
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.