
Archeologický výzkum lze sledovat online i z obývacího pokoje
01. 06. 2020
K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti. Zcela unikátní odemknutí vědecké práce pro laiky umožňuje vstřícný přístup Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně.
Výše zmíněné archeologické ústavy nesou již od vzniku samostatného Československa zodpovědnost za správu informací o archeologickém dědictví. Archivy těchto institucí již třicet let systematicky pracují na jejich digitalizaci. Významnými mezníky na této cestě se paradoxně staly dvě katastrofy: zaplavení ústavu během pražských povodní v roce 2002 a požár mikulčické archeologické základny o pět let později. Snaha o nápravu škod naštěstí dovolila shromáždit prostředky i velké množství lidské energie pro nový začátek. Tragické události rovněž odstartovaly zásadní změnu v přístupu archeologů k informačním technologiím.
Veřejnosti vstup povolen
Díky tomu se podařilo vybudovat digitální výzkumnou infrastrukturu AIS CR. Ta je svým celonárodním charakterem a šíří nabízených nástrojů unikátní i v evropském měřítku. Od roku 2016 tvoří tato síť jeden z pilířů vládní Cestovní mapy pro velké výzkumné infrastruktury ČR. Vědci tak postupně doplňují nejen její počítačové, personální a organizační zázemí, ale především datový obsah. Logickým vyústěním těchto snah zůstalo současné otevření infrastruktury co možná nejširšímu publiku.
AIS CR se skládá z řady informačních systémů a digitálních služeb. Jádrem celé struktury je Archeologická mapa České republiky, hlavní nástroj archeologické agendy a sběru informací o vědeckých výzkumech. S ní se na denní bázi setkává nejen odborná veřejnost, ale také kdokoli, kdo plánuje zásahy do krajiny, např. stavební činností. Zájemce o archeologii najdou potřebnou dokumentaci z archeologických výzkumů v Digitálním archivu AMČR.
Digitální obraz Hradiště Češov (okres Jičín), kombinující soudobé i staré mapy, 3D obraz terénu i jeho archeologickou interpretaci. Zajímavé informace o této lokalitě a mnoha dalších nalezte v Archeologickém atlase ČR (http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/cesov_jc_hradiste)
Na prahu nového věku
V něm je dnes možné procházet desítky tisíc dokumentů k českému archeologickému dědictví, např. terénní a letecké fotografie, výzkumné zprávy či mapy a plány archeologických lokalit. Především pro výletníky a ty, kdo chtějí lépe poznávat naši krajinu, slouží Archeologický atlas ČR, webový (ale i tištěný) průvodce po vybraných archeologických lokalitách. Zajímavé odborné i populární informace obsahuje portál Praha archeologická, zpřístupňující „Prahu pod Prahou,“ tedy množství unikátních nalezišť na území našeho hlavního města. Všechny tyto služby cílí nejen na archeology, památkáře, pracovníky státní správy a stavebníky, ale především na širokou veřejnost.
Proces, který v archeologii začal před sto lety, tak vstupuje do nové fáze. Digitální technologie už nejsou jen trpěnou pomůckou, ale stávají se i důležitým základem efektivní správy archeologického dědictví a kvalitního vědeckého výzkumu. AIS CR nově umožňuje informace o památkách otevřeně sdílet veřejnosti a česká archeologie tak vstupuje do nového informačního věku.
O Archeologickém výzkumu v Dolních Věstonicích píšeme také v aktuálním čísle časopisu AΩ / Věda pro každého v článku Po stopách lovců mamutů, s notebookem a mikroskopem.
V jednom ze starších čísel stejného časopisu jsme psali o unikátním 3D Archeologickém muzeu v článku Na návštěvě v době kamenné.
O tom, co cítí archeolog při nálezu pravěkých kostí a v čem jsou mylné naše romantické představy o lovcích mamutů, jsme si nedávno povídali také v podcastu s Martinem Novákem z věstonické pobočky Archeologického ústavu AV ČR Brno.
Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie: Archeologický ústav AV ČR, Shutterstock
Přečtěte si také
- Písmo od A po Z. Proč jeho vznik představoval pro lidstvo zásadní zlom?
- Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu
- Aplikace HistoryLab. Jak vypadá novodobé pojetí školy hrou?
- V pop kultuře se odrážejí dobové hodnoty i vzorce chování, říká historička
- Archeologové objevili na plánové trase Pražského okruhu rozsáhlé pohřebiště
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.