Zahlavi

Archeologický výzkum lze sledovat online i z obývacího pokoje

01. 06. 2020

K poznání archeologie už nemusíte jen listovat v těžkých knihách a chodit do muzeí. Díky novému pojetí správy a prezentace českého historického dědictví ji můžete pozorovat přímo z pohodlí domova – od počítače. Umožňuje to digitální výzkumná infrastruktura Archeologický informační systém České republiky (AIS CR), která souhrnně zpracovává a zpřístupňuje výsledky terénních výzkumů a dává je k dispozici veřejnosti. Zcela unikátní odemknutí vědecké práce pro laiky umožňuje vstřícný přístup Archeologického ústavu AV ČR v Praze a v Brně.

Výše zmíněné archeologické ústavy nesou již od vzniku samostatného Československa zodpovědnost za správu informací o archeologickém dědictví. Archivy těchto institucí již třicet let systematicky pracují na jejich digitalizaci. Významnými mezníky na této cestě se paradoxně staly dvě katastrofy: zaplavení ústavu během pražských povodní v roce 2002 a požár mikulčické archeologické základny o pět let později. Snaha o nápravu škod naštěstí dovolila shromáždit prostředky i velké množství lidské energie pro nový začátek. Tragické události rovněž odstartovaly zásadní změnu v přístupu archeologů k informačním technologiím.

Veřejnosti vstup povolen

Díky tomu se podařilo vybudovat digitální výzkumnou infrastrukturu AIS CR. Ta je svým celonárodním charakterem a šíří nabízených nástrojů unikátní i v evropském měřítku. Od roku 2016 tvoří tato síť jeden z pilířů vládní Cestovní mapy pro velké výzkumné infrastruktury ČR. Vědci tak postupně doplňují nejen její počítačové, personální a organizační zázemí, ale především datový obsah. Logickým vyústěním těchto snah zůstalo současné otevření infrastruktury co možná nejširšímu publiku.

AIS CR se skládá z řady informačních systémů a digitálních služeb. Jádrem celé struktury je Archeologická mapa České republiky, hlavní nástroj archeologické agendy a sběru informací o vědeckých výzkumech. S ní se na denní bázi setkává nejen odborná veřejnost, ale také kdokoli, kdo plánuje zásahy do krajiny, např. stavební činností. Zájemce o archeologii najdou potřebnou dokumentaci z archeologických výzkumů v Digitálním archivu AMČR.


Digitální obraz Hradiště Češov (okres Jičín), kombinující soudobé i staré mapy, 3D obraz terénu i jeho archeologickou interpretaci. Zajímavé informace o této lokalitě a mnoha dalších nalezte v Archeologickém atlase ČR (http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/cesov_jc_hradiste)

Na prahu nového věku

V něm je dnes možné procházet desítky tisíc dokumentů k českému archeologickému dědictví, např. terénní a letecké fotografie, výzkumné zprávy či mapy a plány archeologických lokalit. Především pro výletníky a ty, kdo chtějí lépe poznávat naši krajinu, slouží Archeologický atlas ČR, webový (ale i tištěný) průvodce po vybraných archeologických lokalitách. Zajímavé odborné i populární informace obsahuje portál Praha archeologická, zpřístupňující „Prahu pod Prahou,“ tedy množství unikátních nalezišť na území našeho hlavního města. Všechny tyto služby cílí nejen na archeology, památkáře, pracovníky státní správy a stavebníky, ale především na širokou veřejnost.

Proces, který v archeologii začal před sto lety, tak vstupuje do nové fáze. Digitální technologie už nejsou jen trpěnou pomůckou, ale stávají se i důležitým základem efektivní správy archeologického dědictví a kvalitního vědeckého výzkumu. AIS CR nově umožňuje informace o památkách otevřeně sdílet veřejnosti a česká archeologie tak vstupuje do nového informačního věku.

O Archeologickém výzkumu v Dolních Věstonicích píšeme také v aktuálním čísle  časopisu AΩ / Věda pro každého v článku Po stopách lovců mamutů, s notebookem a mikroskopem.

V jednom ze starších čísel stejného časopisu jsme psali o unikátním 3D Archeologickém muzeu v článku Na návštěvě v době kamenné.

O tom, co cítí archeolog při nálezu pravěkých kostí a v čem jsou mylné naše romantické představy o lovcích mamutů, jsme si nedávno povídali také v podcastu s Martinem Novákem z věstonické pobočky Archeologického ústavu AV ČR Brno.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Fotografie: Archeologický ústav AV ČR, Shutterstock

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce