
Aplikace přibližuje, jak byli za války Židé omezováni na území Prahy
27. 01. 2022
Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než byli deportováni? Která místa nesměli za okupace navštěvovat? Na jakých místech byli zadrženi za porušení protižidovských zákazů a nařízení? Odpovědi poskytuje aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.
Webovou aplikaci nazvanou MemoGIS Praha (memory – anglicky paměť –GIS – geografický informační systém) vytvořil Masarykův ústav a Archiv AV ČR ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha. Projekt podpořila Technologická agentura České republiky a bude dlouhodobě rozvíjen v rámci českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu.
Aplikace, kterou je možné používat z mobilních zařízení přímo na místě nebo odkudkoli z počítače, poskytuje pohled na mikrohistorii vylučování Židů ze společnosti, omezování jejich každodenního prostoru a interakci s dalšími obyvateli okupovaného města.
„Na mapu Prahy aplikace promítá informace o více než třiceti tisících obětech holokaustu, místech pronásledování a případech porušování protižidovských nařízení. Velké soubory dat, včetně fotografií obětí a rozsáhlého souboru digitalizovaných dokumentů, shromážděné pro výzkum, připomínku a vzdělávání, lze tak poznávat skrze prostor,” říká Michal Frankl z Oddělení moderních sociálních a kulturních dějin Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR.
„Právě spojení s prostorem je klíčové. Sama jsem si to uvědomila, když jsem s pomocí aplikace prošla svou každodenní cestu do práce a našla čtyřicet tři případů perzekuce a segregace židovských obyvatel,” upozorňuje Zuzana Schreiberová, výkonná ředitelka spolku Multikulturní centrum Praha, které aplikaci s uživateli přímo ve městě testovalo a vytvářelo pro ni vzdělávací programy.
Moderní technologie přináší nové možnosti i pro vzdělávání a uchování historické paměti. „Věříme, že učitelům a studentům aplikace umožní klást nové otázky o holokaustu a rasové segregaci a turistům poskytne jinou zkušenost při objevování metropole s bohatou multietnickou historií,” zdůrazňuje Eliška Ševčíková Waageová z Institutu Terezínské iniciativy, obecně prospěšná společnost, jenž spravuje Databázi obětí na portálu holocaust.cz, kde jsou shromážděny dokumenty a fotografie, které aplikace zobrazuje.
Aplikace MemoGIS je dostupná na adrese https://ehri.cz/memogis/praha/.
Multikulturní centrum Praha pro média nabízí komentovanou procházku, při níž aplikaci a její obsah přímo v prostoru města ukáže. Na vyžádání a po domluvě připraví také komentovanou trasu pro školy či skupiny.
Kontakt:
Mgr. Michal Frankl, Ph.D., Masarykův ústav a Archiv AV ČR
frankl@mua.cas.cz
Mgr. Zuzana Schreiberová, Multikulturní centrum Praha z.s.
zuzana.schreiberova@mkc.cz
Mgr. Eliška Ševčíková Waageová, Institut Terezínské iniciativy, o.p.s.
eliska.waageova@terezinstudies.cz
TZ ke stažení zde
Přečtěte si také
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
- Nejcennější nálezy z výzkumu před stavbou Pražského okruhu
- Prémie Otto Wichterleho 2025
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
- Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.