
Akademie věd udělila medaile
13. 05. 2025
Expertka na fyziku elementárních částic, světoznámý parazitolog a jeden z nejcitovanějších expertů dnes převzali medaile Akademie věd ČR. De scientia et humanitate optime meritis patří k nejvyšším oceněním instituce, předseda AV ČR Radomír Pánek předal také čestnou oborovou medaili.
Čestnou oborovou medailí Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách ocenila AV ČR práci Iva Šafaříka z Biologického centra AV ČR. Vyvíjí metody pro přípravu magneticky modifikovaných (bio)materiálů s širokým využitím, což potvrzuje i obliba jeho postupu ve vědecké komunitě.
Čestné medaile De scientia et humanitate optime meritis za zvlášť záslužnou činnost v oblasti vědy a humanitních idejí obdrželi Alice Valkárová z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Julius Lukeš z Biologického centra AV ČR.
Zatímco Alice Valkárová se celý život věnuje experimentální fyzice elementárních částic a účastnila se experimentů v urychlovačích, Julius Lukeš pokrývá svým výzkumem široké spektrum nejen parazitologických disciplín. Oba mají na kontě krom excelentní vědecké dráhy také organizační a pedagogické úspěchy.
Více informací naleznete v medailoncích níže.
RNDr. Alice Valkárová, DrSc., Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK
Odborná činnost Alice Valkárové v experimentální fyzice elementárních částic se od samého začátku týkala účasti v experimentech analyzujících data z velkých urychlovačů částic. Nejprve to byly experimenty studující srážky antiprotonů s protony v bublinové komoře, poté interakce elektronů s protony získané s pomocí experimentálního zařízení H1 umístěného na urychlovači HERA v laboratoři DESY v Hamburku.
Vědkyně se v pracovní skupině fyziků z MFF UK a Fyzikálního ústavu ČSAV podílela na přípravě návrhů čtecích elektrod pro kalorimetr s tekutým argonem i na jejich samotné výrobě.
V r. 2016 se stala předsedkyní Grantové agentury ČR a přispěla k rozšíření mezinárodní spolupráce, přípravě nových grantových programů a větší transparentnosti. Od r. 2020 byla členkou Vědeckého výboru Evropské výzkumné rady (ERC).
Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., Parazitologický ústav Biologického centra AV ČR
Julius Lukeš je nepřehlédnutelnou postavou nejen české parazitologie, ale celé české vědy. Zatímco veřejnosti je znám jako ten, kdo dobrovolně snědl larvy tasemnice, je především vynikajícím vědcem.
Věnuje se například úpravám RNA, evoluci parazitických prvoků, kteří způsobují různé nemoci, studuje volně žijící bičíkovce a jejich mitochondrie či genetický kód. V poslední době se podílel na objevu zkrácených tRNA, které mají potenciál v léčbě lidských genetických chorob.
Julius Lukeš učil řadu studentů a postdoktorandů, kteří jsou nyní úspěšnými vědci. Je mimo jiné členem Učené společnosti, EMBO, European Academy for Microbiology, viceprezidentem mezinárodní protozoologické společnosti či jako jediný žijící Čech členem americké National Academy of Sciences.
Prof. Ivo Šafařík, PhD., DSc., Ústav půdní biologie a biogeochemie Biologického centra AV ČR
Ivo Šafařík se dlouhodobě zabývá vývojem metod pro přípravu magneticky modifikovaných (bio)materiálů a jejich využitím v biochemie, mikrobiologii, bioanalytické chemii a v environmentálních technologiích. Zajímá ho zejména progresivní využití magnetických materiálů – např. extrakce na magnetické pevné fázi, odstraňování významných biologicky aktivních látek a polutantů a další.
Jím vyvinuté postupy jsou široce využívané vědeckou komunitou. Ivo Šafařík se pravidelně umísťuje v žebříčku 2 % celosvětově nejcitovanějších vědeckých autorů.
Vystudoval VŠCHT, Fakultu potravinářské a biochemické technologie. Od roku 2016 působí v Biologickém centru AV ČR. Dlouhodobě spolupracuje s Univerzitou Palackého v Olomouci a s Ústavem experimentálnej fyziky SAV v Košicích. Aktivně se věnuje i laboratorní práci.
Přečtěte si také
- Arktické rostliny reagují na změnu klimatu nepředvídatelně
- Z čeho má Česko platit vyšší obranné výdaje: ekonomický pohled
- Největší sbírka myších kmenů otevírá možnosti pro evoluční výzkum i biomedicínu
- Narušení chování může předcházet poruchám paměti u Alzheimerovy nemoci
- Centrum elektronové mikroskopie rozšiřuje možnosti vědeckých týmů i průmyslu
- Experiment METRO navržený českými vědci zamíří na ISS
- Temnou minulost republiky zkoumá nový výzkumný projekt Zdivočelá země
- Co (ne)víme o žácích s kvantitativním nadáním? Česko v mezinárodním srovnání
- Čeští vědci vynalezli elektrolyt, který řeší současné problémy baterií
- Devátý ročník Veletrhu vědy je za dveřmi, láká třeba na vesmírné městečko
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.