
Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity
18. 02. 2026
Prohlubující úbytek biologické rozmanitosti má přímé dopady na dostupnost vody, potravin, zdraví obyvatel i ekonomickou stabilitu společnosti. Akademie věd České republiky proto na tyto jevy reaguje – spouští pětiletý výzkumný program Krize biodiverzity, jehož cílem je posílit roli vědeckých poznatků v rozhodování státu a ve veřejné debatě o budoucí stabilitě české krajiny a kvalitě života.
„Biodiverzita není okrajové environmentální téma. Je to základní infrastruktura fungující krajiny a společnosti,“ říká koordinátor programu Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR a dodává: „Globální krize biodiverzity je vedle klimatické změny nejvážnější ekologickou hrozbou pro lidstvo. Česká společnost ji však podceňuje. Projekt si proto klade za cíl centralizovat vědecká fakta z různých oblastí na toto téma a poskytnout je široké veřejnosti i státní a veřejné správě.“
Prostřednictvím programu budou vědci kvantifikovat míru úbytku biodiverzity, analyzovat jeho příčiny a vyhodnocovat dopady na fungování ekosystémů. Vznikne tak vědecky podložený základ pro návrh cílených opatření zajišťujících ochranu ohrožených druhů a zároveň minimalizujících ekonomické ztráty a konflikty mezi ochranou přírody a hospodářskými zájmy.
„Klíčem k úspěchu je konsolidace dosud fragmentované komunikace a úzká spolupráce různě zaměřených ústavů Akademie věd ČR a dalších partnerů,“ zdůrazňuje jeden z řešitelů projektu Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Chceme uchopit iniciativu a přispět k nalézání efektivních řešení úpadku biodiverzity v kontextu aktuálního vývoje naší společnosti.“
Při řešení projektu vzniknou výstupy včetně internetové platformy jako informačního zdroje o krizi biodiverzity, odborné publikace, série krátkých filmových dokumentů, budou uspořádány otevřené konference, jež umožní přímý dialog mezi všemi zainteresovanými aktéry. Cílem aktivit je zvýšit povědomí a podpořit otevřenou diskusi nejen mezi odborníky, ale i se širokou veřejností.
Do interdisciplinárního projektu se zapojí sedm ústavů AV ČR, které do společné platformy soustředí výsledky svého výzkumu v jednotlivých tematických oblastech a nabídnou je v ucelené a srozumitelné podobě. Program koordinuje Botanický ústav ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců, dále jsou zapojeny Biologické centrum, Ústav výzkumu globální změny, Sociologický ústav, Mikrobiologický ústav a Ústav státu a práva AV ČR. Řešitelé projektu budou komunikovat s rozmanitým spektrem příjemců, od státní správy po širokou veřejnost.
Program reaguje i na aktuální vývoj v evropské environmentální legislativě, konkrétně na Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Národní plán na obnovu přírody, které nyní Česká republika aktivně implementuje.
Kontakt:
Mgr. Radim Hédl, Ph.D.
Botanický ústav AV ČR
Radim.Hedl@ibot.cas.cz
Přečtěte si také
- Architektonický manuál provede Pražany i návštěvníky po uměleckých památkách
- Malý měsíc Enceladus svou aktivitou cvičí s magnetickým polem planety Saturn
- Týden mozku 2026: Objevte tajemství nejsložitějšího orgánu
- Dyje vysychá. Vědci ukazují, jak vodu vrátit do krajiny
- Nezaměstnanost překročila hranici 5 %, ukázala analytická studie IDEA při CERGE-EI
- Tvůrci InterSucha ukázali, jak zadržet více vody v povodí Dyje
- Hubnutí u rakoviny: Orgány reagují na nemoc koordinovaně
- Když se daří ochraně, přicházejí nové výzvy: paraziti ohrožují horské gorily
- Inteligentní biosenzory pomáhají včas odhalit zánět
- Nejvýkonnější český zkapalňovač helia pro vědu je v provozu v pražské Troji
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.