Zahlavi

Akademie věd ČR zahajuje program zaměřený na krizi biodiverzity

18. 02. 2026

Prohlubující úbytek biologické rozmanitosti má přímé dopady na dostupnost vody, potravin, zdraví obyvatel i ekonomickou stabilitu společnosti. Akademie věd České republiky proto na tyto jevy reaguje – spouští pětiletý výzkumný program Krize biodiverzity, jehož cílem je posílit roli vědeckých poznatků v rozhodování státu a ve veřejné debatě o budoucí stabilitě české krajiny a kvalitě života.

„Biodiverzita není okrajové environmentální téma. Je to základní infrastruktura fungující krajiny a společnosti,“ říká koordinátor programu Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR a dodává: „Globální krize biodiverzity je vedle klimatické změny nejvážnější ekologickou hrozbou pro lidstvo. Česká společnost ji však podceňuje. Projekt si proto klade za cíl centralizovat vědecká fakta z různých oblastí na toto téma a poskytnout je široké veřejnosti i státní a veřejné správě.“

Prostřednictvím programu budou vědci kvantifikovat míru úbytku biodiverzity, analyzovat jeho příčiny a vyhodnocovat dopady na fungování ekosystémů. Vznikne tak vědecky podložený základ pro návrh cílených opatření zajišťujících ochranu ohrožených druhů a zároveň minimalizujících ekonomické ztráty a konflikty mezi ochranou přírody a hospodářskými zájmy.

Klíčem k úspěchu je konsolidace dosud fragmentované komunikace a úzká spolupráce různě zaměřených ústavů Akademie věd ČR a dalších partnerů, zdůrazňuje jeden z řešitelů projektu Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. „Chceme uchopit iniciativu a přispět k nalézání efektivních řešení úpadku biodiverzity v kontextu aktuálního vývoje naší společnosti.

Při řešení projektu vzniknou výstupy včetně internetové platformy jako informačního zdroje o krizi biodiverzity, odborné publikace, série krátkých filmových dokumentů, budou uspořádány otevřené konference, jež umožní přímý dialog mezi všemi zainteresovanými aktéry. Cílem aktivit je zvýšit povědomí a podpořit otevřenou diskusi nejen mezi odborníky, ale i se širokou veřejností.

Do interdisciplinárního projektu se zapojí sedm ústavů AV ČR, které do společné platformy soustředí výsledky svého výzkumu v jednotlivých tematických oblastech a nabídnou je v ucelené a srozumitelné podobě. Program koordinuje Botanický ústav ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců, dále jsou zapojeny Biologické centrum, Ústav výzkumu globální změny, Sociologický ústav, Mikrobiologický ústav a Ústav státu a práva AV ČR. Řešitelé projektu budou komunikovat s rozmanitým spektrem příjemců, od státní správy po širokou veřejnost.

Program reaguje i na aktuální vývoj v evropské environmentální legislativě, konkrétně na Strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a Národní plán na obnovu přírody, které nyní Česká republika aktivně implementuje.

Kontakt:

Mgr. Radim Hédl, Ph.D.
Botanický ústav AV ČR
Radim.Hedl@ibot.cas.cz

 

TZ ke stažení zde.

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce