
Áčko: O genderu, zpěvu velryb a českém fenoménu chalupaření
28. 06. 2021
Již delší dobu se ukazuje, že tradiční škatulky žena a muž neobstojí tváří v tvář lidské rozmanitosti. A co teprve pokud na ně nazíráme nejen z pohledu pohlaví či genderu, ale třeba i rodičovství nebo pracovních příležitostí. Jak se k situaci staví česká společnost a jak ji vnímají jinde ve světě? Tématu se na příkladech zpod hollywoodských světel reflektorů věnujeme v aktuálním čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
2/2021 (verze k listování)
2/2021 (verze ke stažení)
Lidé různých genderových identit společně tvoří tento svět a jejich osudy, postoje i životní překážky mnohokrát odkrývají hlubší problémy většinové společnosti. Spravedlnost, důstojnost a rovné příležitosti jsou témata, jimiž se v souvislosti s širokým pojmem gender zabývají také badatelé z Akademie věd ČR. Čtěte na stranách 18 až 33.
Další výběr článků:
Plíživá zlodějka kostí – Měly by nám být celoživotní oporou, přitom se už krátce po dovršení dospělosti po neznatelných krůčcích bortí. Kosti si zaslouží větší pozornost – zvlášť když v nich úřaduje tichá zlodějka osteoporóza. Michaela Tencerová z Fyziologického ústavu AV ČR se zabývá i vztahem řídnutí kostí a obezity, který ještě donedávna obestíraly mýty.
Zpěvy velryb odhalují dno oceánu – Měl to být standardní seizmologický průzkum. Rozmístit na dno oceánu přístroje a z naměřených hodnot vyčíst, jak fungují zemětřesné jevy. Václav Kuna z Geofyzikálního ústavu AV ČR v datech objevil nečekané pomocníky.
Holka z oceli – „Když chcete dělat elektronovou mikroskopii, není lepší místo na světě než Brno. Bez nadsázky. V Japonsku mi velmi pomohlo, že jsem přijela z Moravy,“ říká v rozhovoru Šárka Mikmeková z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, která v Japonsku v jedné z největších ocelářských firem světa vedla tým vývojářů.
Sloužit vlasti – Šikana, dril, nesmyslné rozkazy. Ale také dobrodružství, přátelství a přerod v muže. Jak to bylo při vykonávání základní vojenské služby doopravdy nebo nakolik se její význam v průběhu času generačně proměňoval, zkoumá Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Proti proudu světla – Paprsky z fotonů neslouží jen k záření, lze jimi také třídit, posouvat, nebo dokonce chladit. Pavlu Zemánkovi z Ústavu přístrojové techniky AV ČR učaroval svět na hranici fyzikálního poznání už jako středoškolákovi při četbě sci-fi literatury. Dnes se na výzkumu optické mikromanipulační techniky přímo podílí.
Centrum orální historie – Vedle krvavých bitev, vznešených proslovů státníků či mírových konferencí tvoří dějiny také životy obyčejných lidí. Historiky zajímají třeba příběhy „lufťáků“ a jejich strastí i radostí. Českému chalupaření coby unikátu v celosvětovém měřítku se věnuje Petra Schindler-Wisten z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Všechna dosavadní čísla časopisu A / Věda a výzkum jsou k dispozici zdarma a online na webu Akademie věd ČR.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Časopis A / Easy: O paměti a zapomínání, zoo ve střevech a přepisování učebnic
- A / Magazín o termitech, sršních a motýlech i využití zlata a diamantů
- Začal Týden mozku, nabídne přes osmdesát akcí po celém Česku
- Festival Týden mozku zve na cestu kolem hemisfér za sedm dní
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- NEZkreslená věda otevřela 10. řadu třaskavým tématem – ohňostroji
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
Humanitní a filologické vědy
Vědecká pracoviště
- Etnologický ústav AV ČR
Filosofický ústav AV ČR
Orientální ústav AV ČR
Slovanský ústav AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro jazyk český AV ČR
Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.