Zahlavi

Ztracený ráj z Nakladatelství Academia se stal Knihou roku Lidových novin

15. 12. 2025

Báseň Johna Miltona Ztracený ráj v překladu významného českého anglisty Martina Hilského ovládla 35. ročník ankety Kniha roku Lidových novin. Publikaci na podzim vydalo Nakladatelství Academia.

Miltonův Ztracený ráj byl až dosud velkým dluhem českého překladatelství. Čeští čtenáři dosud neměli k dispozici srozumitelnou a čtivou verzi. Překlad Jungmannův i pozdější od Josefa Julia Davida jsou totiž pro současného čtenáře těžko čitelné. Hlavním smyslem nového překladu je tuto překážku odstranit a nabídnout čtenářům Miltonovu báseň v současné češtině jako velký, napínavý a dramatický příběh, který se týká kořenů naší civilizace.

„Ctím Jungmannův překlad, ale od jeho dob je čeština někde jinde. Jestli se má práce podařila, nebo ne, o tom rozhodnou čtenáři,“ uvedl Martin Hilský 30. října 2025 na křtu knihy.


Autorem překladu Ztraceného ráje je Martin Hilský (vpravo). Křest knihy uvedl Ladislav Nagy z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (vlevo).

„Děkujeme Martinu Hilskému, že nám své překlady svěřil. Doufám, že je budeme vydávat i nadále,“ řekl Jiří Padevět, ředitel Nakladatelství Academia, které vydalo i další publikace a překlady Martina Hilského – například Shakespearova Anglie nebo kompletní Shakespearovo dílo. „Martin Hilský takto navrací ztracené ráje do české kultury,“ ocenil jeho práci Jiří Padevět.

Žebříček nejlepších letošních knih podle respondentů Lidových novin naleznete zde. Přehled publikací Martina Hilského, které vydalo Nakladatelství Academia, najdete na webu Academia. Záznam ze křtu Ztraceného ráje je dostupný na platformě YouTube.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: ČT24; Nakladatelství Academia

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce