Zemřel Petr Sommer, vynikající medievista, držitel ocenění Česká hlava
16. 08. 2023
V sobotu 12. srpna 2023 ve věku 73 let nečekaně zemřel Petr Sommer, dlouholetý pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, spoluzakladatel a někdejší ředitel Centra medievistických studií AV ČR a UK, člen Rady Historického ústavu AV ČR a Učené společnosti ČR. V roce 2017 obdržel nejvyšší tuzemské vědecké ocenění Česká hlava.
„V Petru Sommerovi ztrácí archeologická obec nejen vynikajícího vědce a neúnavného organizátora, ale především laskavého kolegu a dobrého přítele, který se dokázal vyrovnávat s překážkami každodenního života s nevšedním šarmem,“ uvádějí na svých webových stránkách kolegové Petra Sommera z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Profesor Petr Sommer byl velkou osobností české archeologie se specializací na raný středověk a duchovní kulturu. V Archeologickém ústavu AV ČR působil od roku 1976, v letech 1993–1999 byl jeho ředitelem. Vedl rozsáhlé terénní výzkumy středověkých klášterů v Praze na Strahově, Berouně, Sázavě a spolupracoval na výzkumech klášterů na Ostrově u Davle a v Praze-Břevnově. Patřil k zakládajícím členům Centra medievistických studií, společného pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze, jehož byl v letech 2004–2019 ředitelem.
Jako vynikající mezinárodně uznávaný odborník dokázal propojit výsledky terénních archeologických výzkumů klíčových středověkých klášterů s poznatky čerpanými z výzkumu historických, uměleckohistorických a církevně historických pramenů k začátkům českého státu a šíření křesťanské víry v tehdejší společnosti. Jako vysokoškolský pedagog předal své znalosti, zkušenosti několika generacím archeologů a historiků, které dokázal svým nadšením a zápalem nadchnout pro archeologii.
Kondolenční kniha je k dispozici v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
V sobotu 12. srpna 2023 nečekaně zemřel prof. PhDr. Petr Sommer, DSc., dlouholetý pracovník @aru_praha a @FLU_AV_CR, pedagog @UniKarlova, člen @ucena_spol a člen Rady @HiuAV2017. Spoluzaložil a vedl Centrum medievistických studií UK a AV ČR a byl čestným občanem města Sázava. V… pic.twitter.com/zMiH7I5eim
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) August 15, 2023
O výzkumech prof. Sommera jsme psali například v článcích:
Babička českého národa (o sv. Ludmile) v časopise A / Věda a výzkum
Evropa a stát: Mezi barbarstvím a civilizací (rozhovor o výzkumném programu Strategie AV21)
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Archeologického ústavu AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
- V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.