
Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
30. 05. 2025
Letní teploty okolo 25 stupňů Celsia, které předpovědní modely předpokládají pro Česko od soboty, jsou stresující pro mléčný skot. Aby se mohli chovatelé na tyto situace lépe nachystat, připravili tvůrci webu Agrorisk.cz novou funkci, která ukazuje míru rizika vysokých, a tedy stresových teplot pro zvířata. Předpověď je na devět dnů dopředu a aktuálně se jeví jako riziková příští neděle.
„V některých oblastech na sever a severozápad od Prahy je riziko teplotního stresu vysoké, což je druhý nejvyšší stupeň,“ vysvětluje Eva Svobodová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe, jehož odborníci za tvorbou a provozem webu stojí.
Web již několik let varuje před riziky počasí i různých škůdců pěstitele polních plodin či ovocných stromů a nyní tvůrci přidali tři nová rizika. Kromě rizika teplotního stresu pro skot je to také riziko teplotního stresu pro člověka a riziko teplotního stresu pro ryby v rybnících v závislosti na teplotě vody.
Mapy rizika: aktualizace čtyřikrát denně
Teplotní stres je fenomén, jehož vliv zesiluje s postupující klimatickou změnou. Vědci dlouhodobě upozorňují na to, že roste počet dnů s teplotami nad 30 stupňů Celsia, roste počet tropických nocí a prodlužuje se trvání horkých vln, obzvláště ve velkých městech.
„Ačkoliv teploty mezi 20 a 26 stupni Celsia jsou pro člověka příjemné letní podmínky, pro dojnice jsou tyto teploty již stresující. Na většině území Česka příští neděli očekáváme vyjma vyšších poloh střední riziko, v nejteplejších oblastech Čech vidíme zmíněné vysoké riziko a teploty mezi 27 a 30 stupni,“ říká Eva Svobodová.
Jelikož se jedná o poměrně vzdálenou předpověď, může se při jejím zpřesňování riziko snižovat, ale také zvyšovat. Pro chovatele má význam v tom, že ví o tom, že se riziko objevilo a je třeba mu věnovat pozornost. Mapy rizika se na základě předpovědních modelů aktualizují čtyřikrát denně.
U dojnic se vystavení tepelnému stresu projevuje klesající produkcí a kvalitou mléka. Má také nepříznivý dopad na reprodukci a výskyt mastitid, tedy zánět mléčných žláz.
Postupné riziko pro ryby
Předpověď rizika pro člověka a pro ryby zatím není nijak dramatická, ale s letními teplotami už je možné sledovat v některých oblastech střední riziko. Lidé by měli dodržovat pitný režim, ale větší negativních dopadů se zatím není třeba obávat.
Riziko pro ryby roste postupně, protože voda se ohřívá pomaleji než vzduch. „Z hlediska chovu ryb je teplota vody významný faktor ovlivňující nasycení vody kyslíkem, vyšší teplota zvyšuje také podíl toxické formy amoniakálního dusíku,“ uvádí vědkyně.
Kontakt:
Ing. Eva Svobodová, Ph.D.
Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
svobodova.e2@czechglobe.cz
+420 777 872 499
Přečtěte si také
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
- Mikrobiologický ústav AV ČR vstupuje do společnosti AffiPro
- Netopýři ve městě: Nový výzkumný projekt zkoumá soužití lidí a netopýrů
- Euraxess slaví výročí: 20 let pomáhá vědcům a vědkyním najít domov v Česku
- Biosmršť 2025: Vědci a veřejnost znovu spojí síly při mapování nepůvodních druhů
- Nová příručka Mentoring v medicíně cílí na kultivaci medicínského prostředí
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.