Zahlavi

Vzniká česko-německá výzkumná platforma. Zaměří se na historii i filozofii

20. 09. 2021

Vliv moru na středověkou Evropu, historii zaniklého pracovního tábora v Krušných horách i soudobé dějiny přelomu tisíciletí budou zkoumat vědci v rámci nově vznikající česko-německé platformy nazvané Leibniz GWZO Prague. Minulý týden v pražské vile Lanna spolupráci slavnostně zahájili český ministr kultury Lubomír Zaorálek, saský ministr pro vědu Sebastian Gemkow, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a viceprezident Leibnizovy společnosti Sebastian Lentz.

Za druhé světové války vyrostl v Rolavě (německy Sauersack) v Krušných horách cínový důl spojený se zajateckým pracovním táborem. Kov v něm pro nacistickou říši museli dolovat francouzští, sovětští, ale i italští nebo řečtí zajatci. Dnes po něm zůstaly jen ruiny budov a podzemní zatopený labyrint průzkumných, těžebních a dopravních chodeb. Místo poslední dobou vzbuzuje zvědavost turistů i lovců záhad a paranormálních jevů, ještě dříve než oni se ale o místo začali zajímat vědci a dosud se mu věnují. Dokumentují nálezy a střípek po střípku skládají obrázek zaniklého dolu i osudů lidí, kteří v něm museli pracovat.

Projekt, u nějž je spolupráce českých a německých historiků bezesporu výhodou, představil při slavnostním zahájení platformy Leibniz GWZO Prague Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Jan Hasil
Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR představuje projekty.

Krušnohorsko a vůbec celé česko-německé pohraničí ale skrývá i dávnější pozapomenuté příběhy, sahající až do období raného středověku. I projekty zaměřené na toto období podpoří nově vznikající platforma.

„Badatelé se v rámci společných programů budou moci věnovat širokému spektru témat od archeologie, historie a dějin umění až po vývoj práva ve střední a východní Evropě,“ přibližuje ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček. Právě Filosofický ústav bude za českou stranu spolupráci koordinovat. Partnerem z německé strany je Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Kooperaci pak na vyšší úrovni zastřešují Akademie věd ČR a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft).

Leibniz
Za německou stranu platformu koordinuje Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve vile Lanna připomněla, že platforma už fakticky funguje od roku 2020, jenže kvůli pandemii covidu-19 ji nebylo dosud možné slavnostně zahájit. K setkání vědců i vrcholných představitelů vědeckých institucí tak došlo až v pátek 17. září 2021.

Více informací o platformě nabízejí webové stránky Leibniz GWZO Prague.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->