Zahlavi

Vydavatelé etnologických časopisů se dohodli na vzájemné spolupráci

16. 10. 2025

V Etnologickém ústavu AV ČR se uskutečnila schůzka vydavatelů a zástupců redakčních rad všech etnologických, antropologických a oborově blízce příbuzných časopisů, které vycházejí v České republice a představují specifický komunikační kanál vědeckých poznatků k odborné i laické veřejnosti. Schůzka byla důležitým impulzem pro změny ve vydavatelské praxi a posílení postavení časopisů i v mezinárodním kontextu.

Na půdě Etnologického ústavu AV ČR (dále EÚ) se 15. 10. 2025 vůbec poprvé v historii pěstování etnologie a sociokulturní antropologie jako vědních oborů u nás sešli zástupci všech oborově relevantních vědeckých časopisů vydávaných v ČR, a to (v abecedním pořadí): Anthropologia integra (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity), Antropowebzin (Fakulta filozofická Západočeské univerzity), Biograf (Biograf, z. s.), Cargo (Česká asociace pro sociální antropologii), Český lid (EÚ), Folia ethnografica (Moravské zemské muzeum), Lidé města (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy), Museum vivum (Národní muzeum v přírodě), Národopisná revue (Národní ústav lidové kultury) a Národopisný věstník (Česká národopisná společnost).

Etnologické vědecké časopisy vydávané v ČR, z nichž některé vycházejí již více jak 100 let, jsou zaměřeny primárně na odbornou veřejnost, vzhledem (k úplné či částečné) publikaci textů v českém jazyce ale plní i neopominutelné role kulturní, metodické a vzdělávací, rozvíjejí domácí oborovou terminologii, posilují možnosti transferu znalostí a zprostředkovávají klíčové poznatky pro paměťové instituce, neziskový sektor a veřejnou sféru. Časopisy jsou zároveň nemilosrdně konfrontovány se současnými mechanismy financování a evaluace výzkumných organizací a dalšími jevy (existence predátorských časopisů, open access publikování, nástup nástrojů umělé inteligence), z nichž některé jsou v ČR dovedeny ad absurdum. Ukazuje se totiž, že publikování v „českých“ časopisech vycházejících povětšinou ve velmi vstřícném diamond open access režimu je často bezproblémové a atraktivní pro špičkové zahraniční vědce, zatímco ti domácí s ním mají problém kvůli spíše nízkému rankingu časopisů v komerčních databázích typu Web of Science nebo Scopus.

Na schůzce proto byly diskutovány možné formy spolupráce, sdílení omezených personálních a finančních kapacit, možnosti synergického fungování jednotlivých časopisů a jejich redakcí i redakčních rad, průběžné výměny poznatků a příkladů dobré praxe. Ukázalo se, že většina vydavatelů a redakcí považuje za významné pokračovat v publikování „národních“ časopisů, neboť se tak děje v zájmu rozvoje naší vědy a zároveň v souladu s aktuálními mezinárodními trendy (viz např. závěry delegates‘ meeting World Council of Anthropological Associations z roku 2024) zdůrazňujícími potřebu publikování v jiných jazycích, než je angličtina.

Pro další rozvoj etnologie, etnologické muzeologie a sociokulturní antropologie v ČR tedy šlo o schůzku přelomovou, která bude znamenat posílení spolupráce mezi časopisy a jejich vydavateli a nepochybně zvýší viditelnost a relevanci v ČR vydávaných časopisů i našeho etnologického a antropologického výzkumu v národním i mezinárodním kontextu. 

Kontakt:

PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D.
Etnologický ústav AV ČR
woitsch@eu.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce