Zahlavi

Vědci poprvé zobrazili mikroskopem kapsule s živými buňkami

25. 06. 2020

Elektronové mikroskopy už více než devadesát let slouží vědcům jako vstupní brána do nanosvěta. Hlubšímu poznání procesů v živých buňkách ovšem často bránila především křehkost a nestálost zkoumaných vzorků. Výzkumníci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci se slovenskými kolegy vyvinuli metodu, která posunuje hranice možností elektronové mikroskopie při výzkumu a vývoji citlivých vzorků v přirozeném stavu. Unikátní postup, který představili v odborném časopise  Ultramicroscopy, poslouží třeba při vývoji nových léčiv.

Základem nově objevené metody je práce se speciálně upraveným elektronovým mikroskopem EREM využívajícím vysoký tlak plynů ve vzrorkové komoře. Tento optický přístroj dokázali vědci díky sérii výpočtů a experimentů nastavit tak, aby mohli i ty nejcitlivější vzorky pozorovat v jejich přirozeném stavu a získat přesné, ničím neovlivněné výsledky. Díky tomu se podařilo vůbec poprvé v historii zobrazit takzvané PEC kapsule, tedy kulovité částice o průměru asi jeden milimetr. Živé buňky uvnitř kapsule produkují vysoce čisté chemické látky používané například pro výzkum a vývoj nových antivirotik.


Buňky pod mikroskopem

Jediní na světě

Tým výzkumníků ze skupiny environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR svým objevem výrazně přispěl k dalšímu rozvoji celé elektronové mikroskopie. „Jako jediní na světě jsme nyní schopni dělat zcela unikátní vědecké experimenty zaměřené na pozorování velice citlivých, v některých případech i živých vzorků a také je zkoumat v dynamicky se měnících podmínkách,“ vysvětluje vedoucí skupiny Vilém Neděla.


Elektronový mikroskop Ústavu přístrojové techniky AV ČR

Nové obzory

Samotná zobrazovací metoda otevírá vědcům z celého světa zcela nové možnosti. Využití by mohla najít například v oblasti rostlinné a živočišné biologie, při výzkumu a vývoji nových léků nebo v polymerní chemii. „Nově můžeme zkoumat vzorky, které doposud nebylo možné bez poškození v elektronovém mikroskopu vidět nebo se nevědomky zobrazovaly poškozené, což mohlo vést k chybným vědeckým úvahám. Zájem o naši metodu je nyní tak veliký, že je nutné naše laboratoře rezervovat mnoho měsíců dopředu,“ vyzdvihuje potenciál nové zobrazovací metody Vilém Neděla.

Připravil: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Jana Plavec, Ústav přístrojové techniky AV ČR

 

 

 

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce