Už 100 let odkrývá Archeologický ústav dávnou historii Pražského hradu

Psal se červen 1925 a na III. nádvoří Pražského hradu se shromáždili archeologové, dělníci a další pracovníci, aby společně provedli historicky první výkop vedený tehdejším Státním archeologickým ústavem. Tento prvotní, ikonický krok následně přinesl zcela nové informace o stavební podobě hradního komplexu v raném a vrcholném středověku. Století systematického výzkumu jedné z nejvýznamnějších historických památek naší země oslaví pražský Archeologický ústav AV ČR několika zajímavými akcemi.

Kulaté výročí připomíná nejen vědecký význam samotného výzkumu, ale i mimořádnou spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, církví, památkáři a dalšími institucemi. Archeologové se v průběhu let podíleli na tvorbě stálých expozic, výstav nebo publikací. Výsledky bádání, která navazují na metodické postupy zahájené ještě v 19. století, přibližují veřejnosti také pomocí moderních digitálních technologií.

Archeologický výzkum Pražského hradu má dlouhou tradici. Nové a mnohdy překvapivé pohledy na historii této významné a symbolické památky České republiky přináší již od druhé poloviny 19. století. Státní archeologický ústav se výzkumů ujal v roce 1925 na žádost prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a jeho kancléře Přemysla Šámala. Přes všechny politické změny a proměny působí ústav – od roku 1992 již pod současným název – v areálu dodnes. Plnohodnotně tak přispívá k památkové péči Pražského hradu i současné medievistice.

Zahájení výzkumu na III. nádvoří v červnu 1925. Pod lopatami dělníků se postupně objevovaly fragmenty opevnění, dřevěné i kamenné rezidenční stavby, zaniklé křídlo Starého paláce nebo v celém půdorysu dochovaná románská kaple, dnes známá jako sv. Bartoloměje.

Odkrývání historie
„Výzkum Pražského hradu je od samého počátku výsledkem úspěšných jednání mezi archeology, památkáři a politickými či církevními činiteli. Je to pulzující organismus, naše významná památka zapsaná v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a součást naší národní identity, a proto zveřejňování jakýchkoli nových objevů vždy provází obrovský zájem veřejnosti,“ říká Jan Mařík, ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR.

Mezi nejvýznamnější osobnosti, které se na odkrývání dějin hradního komplexu podílely, patří český archeolog ukrajinského původu Ivan Borkovský. Specializoval se na raný středověk, zejména na území Prahy. Bádání na Pražském hradě se věnoval od třicátých až do počátku sedmdesátých let 20. století. Jeho práce přinesla klíčové objevy, mimo jiné odkryl pozůstatky kaple Panny Marie, starší stavební fáze baziliky sv. Jiří a jejího kláštera či předchozí fáze Starého paláce.

Takto dnes vypadají vykopávky pod Jiřským klášterem.

Spolupráce, která nemá obdoby
Nová etapa výzkumu začala v úvodu osmdesátých let 20. století, kdy se spojily zájmy památkářů a archeologů. Od té doby se každá stavební úprava odborně sleduje a dokumentuje. Zásadní bylo zřízení stabilního odborného pracoviště nazvaného Pražský hrad, které je součástí Archeologického ústavu AV ČR a sídlí přímo v hradním areálu. Nachází se zde totiž velké množství archeologických památek a komplexů, které vyžadují neustálou odbornou péči.

„Neopominutelnou hodnotou této úzké spolupráce je kontinuita a opravdu hluboká znalost areálu Pražského hradu, která je zohledňována nejen ve vědeckých výstupech, ale i při jeho takřka denním provozu. Prakticky žádný podobný historický areál nemá v oblasti archeologie takové odborné zajištění, které umožňuje okamžitou reakci a ochranu archeologických nálezů nebo navržení řešení, jak takovým situacím dostatečně předem předcházet,“ říká Petr Měchura z odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.

Kancelář prezidenta republiky se podílela například na projektu Skryto pod povrchem. Archeologické areály Pražského hradu, jejich ochrana a prezentace v moderním světě,  realizovaném s podporou Technologické agentury ČR, nebo programu Strategie AV21 Město jako laboratoř změny.

Divadlo, konference i Veletrh vědy
Nadcházející oslavy vzdají hold jak archeologům, kteří se na výzkumech a objevech podíleli, tak i jejich spolupracovníkům, architektům, stavitelům a zástupcům Kanceláře prezidenta republiky či církve, kteří výzkumu dokázali vytvořit prostor a jeho výsledky následně reflektovat.

Součástí oslav stoletého výročí bude několik akcí v průběhu roku, ať už se jedná o divadelní hru na motivy života Ivana Borkovského či mezinárodní konferenci, která přinese srovnání s podobnými lokalitami. Aktuálnímu dění v areálu hradu se bude věnovat také stánek pražského Archeologického ústavu AV ČR na Veletrhu vědy v pražských Letňanech ve dnech 5. až 7. června 2025.

Poznatky z výzkumů Katedrály sv. Víta shrnuje rozsáhlá publikace Katedrála viditelná a neviditelná, jejíž hlavní editorkou je Jana Maříková-Kubková z pražského Archeologického ústavu AV ČR. Tématu se věnuje článek Živá paměť katedrály, který vyšel v časopise A / Věda a výzkum.

Další zajímavé informace přináší kniha Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě autorek Mileny Bravermanové, Heleny Březinové a Jany Bureš Víchové. Tématu se věnuje článek Příběhy zašité v minulosti, který vyšel v A / Magazínu.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Akademie věd ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha; Jan Gloc

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
• Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
• Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
• Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
• Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
• Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
• Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
• Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
• Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
• Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady