Zahlavi

Tři tisíce knih o Jeruzalémě obohatí knihovnu historiků umění

14. 10. 2020

Celkem 165 krabic plných knih, vážících dohromady přes dvě tuny, dnes dorazilo z Izraele do depozitáře Knihovny Akademie věd v Jenštejně u Prahy. Logistika by byla náročná i za jiných okolností, ale v době přísných protiepidemických opatření je úspěšný přesun knih téměř zázrakem. Bedny vypluly z izraelského přístavu Ašdod jeden den před tím, že se blízkovýchodní země téměř zcela uzavřela kvůli covidu-19. Darované knihy poslouží zejména badatelkám a badatelům Ústavu dějin umění AV ČR.

Mimořádnou knižní sbírku věnovala českým kolegům izraelská historička umění Bianca Kühnelová z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ucelený soubor knih, na přání donátorky pojmenovaný The Jerusalem Library, obsahuje především literaturu o Svatém městě jako inspiraci učenců a umělců nejen křesťanského středověku. Najdeme v něm také knihy, které Jeruzalém pojímají v kontextu pozdně antické, židovské i muslimské kultury. Publikace jsou napsané a vydané převážně v druhé polovině 20. století, většinou v angličtině, němčině, ale i francouzštině, italštině, ruštině a hebrejštině.

Větší část knihovny Bianca Kühnelová shromáždila při práci na nedávno ukončeném projektu Spectrum: Visual Translations of Jerusalem, podpořeném Evropskou výzkumnou radou (grant ERC). U nás nyní materiály (zejména knihy, ale i periodika a disertační práce) poslouží například řešitelskému týmu projektu GA ČR Jeruzalém a jeho odraz v kultuře středověkých českých zemí.

Po oficiálním předání zásilky se knih ujmou odborníci z Ústavu dějin umění AV ČR, aby je katalogizovali a připravili k badatelské práci. Předpokládá se, že knihovnu představí publiku v únoru 2021 v rámci projektového workshopu. „Náš projekt otevírá nová témata, která budou moci být díky knihovně zpracována v následujících letech,“ říká hlavní řešitelka Lenka Panušková z Ústavu dějin umění AV ČR.

Nelehká pouť v době covidu-19

Knihovna má za sebou z Jeruzaléma dlouhou cestu. Putovala z přístavu Ašdod lodí do německého Hamburku. Poté pokračovala směrem k České republice vlakem a do depozitáře v Jenštejně nedaleko Prahy pak dorazila nákladním autem.

Kdyby se všechny převážené knihy poskládaly vedle sebe, měřily by v řadě sto metrů. „Tohoto ‚drobečka‘ jsme přesouvali na vzdálenost větší než 3600 kilometrů. To vše v situaci, kdy se Izrael připravoval na uzavření celé země kvůli pandemii covidu-19. Malým zázrakem je, že symbolicky v předvečer židovského svátku Nového roku Roš ha-šana knihovna úspěšně vyrazila na svou cestu,“ komentuje vědecká diplomatka v Tel Avivu Delana Mikolášová, která měla převoz zásilky na starosti.


Knihy zabalené do 165 krabic čekaly na nalodění v Izraeli.

Jak doplnila, jen den po vyplutí knih Izrael vyhlásil celonárodní „lockdown“, omezil provoz přístavů i letišť a zakázal pohyb osob dále než jeden kilometr od domova. Do České republiky knihovna dorazila v době nouzového stavu, kdy se i u nás podmínky pohybu venku zpřísňují.

Věčné a Svaté město

Jeruzalém patří spolu s Římem k významným symbolickým místům, jež inspirují po celá staletí. V kontextu už více než dva tisíce let staré historie se snad současná pandemická krize může jevit jako kapka v moři, epizoda, která nějakou dobu potrvá, ale jednou skončí.

Co naopak trvá dál, je akademická spolupráce mezi Českou republikou a Izraelem, a to nejen v oblasti dějin umění. V únoru 2021 pořádá Akademie věd ČR společnou konferenci s Izraelskou akademií přírodních a humanitních věd (hlavním organizátorem je Ústav státu a práva AV ČR), a to na téma Law between State and History. S izraelskými odborníky spolupracuje také Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a mnohé další instituce.


Všechny publikace z daru pro knižní fond Ústavu dějin umění AV ČR nesou ex libris se jménem Biancy Kühnelové
a jejího manžela Gustava Kühnela.

O významu a symbolice Svatého města jako předmětu výzkumu jsme psali už dříve například v článku Jeruzalém jako zdroj umělecké inspirace.

Více informací k aktuálnímu převozu knihovny naleznete v tiskové zprávě AV ČR a ÚDU AV ČR.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Ústav dějin umění AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce