Zahlavi

Rodiny přeživších Romů a Sintů budou debatovat o výzkumu genocidy

08. 09. 2025

Potomci přeživších obětí holokaustu Romů a Sintů, historici, badatelé, aktivisté a zástupci veřejných institucí budou společně diskutovat o současných podobách připomínání tragédie, o politice paměti, mezigeneračním přenosu traumatu a etických výzvách spojených s výzkumem genocidy Romů a Sintů. Setkají se v Praze a Letech u Písku na třídenní česko-německé konferenci věnované památce obětí holokaustu Romů a Sintů 11.–13. září 2025.

Během druhé světové války se vedle Židů stali oběťmi rasového pronásledování a vraždění i Romové. Podle hrubých odhadů zahynulo během války 250 000–500 000 evropských Romů a Sintů. Z původních českých Romů a Sintů se z koncentračních a vyhlazovacích táborů vrátilo jen přibližně 600 osob.

Česko-německá konference „Dědictví přeživších Romů a Sintů napříč generacemi“ se koná při příležitosti 80. výročí konce druhé světové války jako připomínka těchto obětí a současně jako prostor pro diskusi o výzvách, kterým čelí dnešní potomci přeživších.

„Nejvíc mě těší, že naše pozvání přijalo tolik potomků přeživších z Česka i Německa a že část z nich se přímo podílí na organizaci konference, nebo vystoupí s vlastními příspěvky. Díky této účasti půjde o skutečně výjimečnou událost, u které mohou zástupci všech generací přeživších otvírat pro ně důležitá témata,“ uvedla Renata Berkyová, jedna z organizátorek konference z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Součástí vyrovnání se s holokaustem Romů a Sintů se stalo také poválečné úsilí o uznání genocidy jako nedílné složky historické paměti spojené s důstojným připomínáním obětí i odškodněním. I přes postupně rostoucí zájem veřejnosti a historiků potomci přeživších nadále usilují o spravedlivé uznání.

Dokumentární filmy, tematické panely a pietní akt

Třídenní program konference začne 11. září 2025 v pražském kině Ponrepo premiérou dvou dokumentárních filmů o druhé generaci přeživších – německého Leaving Auschwitz a českého Když se bolest dědí. Po projekcích následuje moderovaná diskuse s autory a protagonisty.

V pátek 12. září se ve Strakově akademii v Praze uskuteční mezinárodní odborná konference se třemi tematickými panely. Diskuse se zaměří na mezigenerační přenos traumatu, pohled třetí generace přeživších na kulturu vzpomínání a na srovnání perspektivy pachatelů a hlasů obětí i jejich potomků.

Pro registrované zájemce bude možnost sledovat konferenci online. Registrace zde.

Závěrečný den, 13. září, bude věnován pietnímu aktu v Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku. Součástí bude komentovaná prohlídka areálu a slavnostní položení květin.

Akci pořádá Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Výzkumné centrum anticikanismu na Univerzitě v Heidelbergu. Partnersky se zapojila Romistika (obor studovaný na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy), Výbor pro odškodnění romského holokaustu a Menda Yek (Amcha Foundation, Německo). Záštitu převzali vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková a nově zvolený spolkový zmocněnec pro otázky anticikanismu a pro život Sintů a Romů v Německu Michael Brand.

Kontakt:

Renata Berkyová
Ústav pro soudobě dějiny AV ČR
berkyova@usd.cas.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce