
Riziko horkých vln se zvyšuje; nový monitorovací a předpovědní web
04. 06. 2025
Kvůli rostoucímu riziku horkých vln připravili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe projekt, který je zaměřený na monitoring, předpověď a sledování tohoto negativního klimatického jevu na území Česka. Za horkou vlnu lze označit více dnů trvající počasí s velmi vysokými teplotami, které se negativně podepisují na lidském zdraví.
Informace lze nalézt na webu vlny-veder.czechglobe.cz, na který bude možné dostat se také proklikem z hlavní stránky projektu Intersucho. Aktualizované jsou denně a ukazují zátěž na lidský organismus v uplynulých dnech a očekávaný výhled pro dalších devět dnů. Totéž lze sledovat i pro celou střední Evropu na webu projektu Clim4Cast v záložce Vlny veder.
„Klimatická změna stále probíhá a prohlubuje se a rizika spojená s horkými vlnami rostou. Léto se otepluje ze všech sezon nejrychleji a proti situaci před 60 lety máme v Česku třikrát více horkých dnů s teplotami nad 30 stupňů a také několikanásobně více tropických nocí, v centru Prahy patnáctkrát více. To má dopady jak na zdraví lidí, tak na krajinu,“ vysvětlil klimatolog Pavel Zahradníček. Tropické noci jsou takové, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů Celsia a jsou problémem v tzv. tepelných ostrovech, které jsou typické právě pro centra velkých měst.
Vlny veder úzce souvisí i se suchem, vzájemně se ovlivňují a mají negativní dopad na vodní režim v krajině, stav vegetace i zemědělskou produkci. „Naše analýzy ukazují, že bude pokračovat již pozorovaný trend a oba jevy se budou vyskytovat častěji a bohužel i souběžně. Naším cílem je poskytovat aktuální obraz o těchto extrémech a přispívat ke společenské diskusi a připravenosti na ně. Jen to umožní společnosti, zemědělcům či zdravotníkům připravit se s předstihem na možné problémy spjaté s oběma jevy,“ řekl koordinátor projektu Intersucho Miroslav Trnka.
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
trnka.m@czechglobe.cz
Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.
zahradnicek.p@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Mapy zobrazující intenzitu sucha bude Intersucho nově aktualizovat denně
- Výzkum odhalil detaily fungování enzymu, který reguluje sodík v těle
- Čeští vědci představí výsledky svého výzkumu nejznámějšího zlomu na světě
- Ve čtvrtek se Letňany otevřou tomu nejzajímavějšímu z výzkumu
- Web Agrorisk varuje před rizikem tepelného stresu pro skot i pro ryby
- Blízcí příbuzní prvních eukaryot využívají světlo jinak, než se doposud myslelo
- Největší evropská konference o výzbroji a výstroji Římanů začne v Brně
- Neznámé molekuly objevují s pomocí AI vědecké týmy ÚOCHB a ČVUT
- Mezinárodní konference o vysokoenergetické astrofyzice
- Medaile AV ČR obdrželi historici a parazitolog
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.