
Rekonstrukce budovy v Hybernské ulici pokračují podle plánu
25. 06. 2025
V roce 2023 zahájila Akademie věd ČR rekonstrukci budovy v Hybernské ulici v Praze. Financování projektu, díky němuž v roce 2027 najdou nové působiště zaměstnanci Orientálního ústavu, Psychologického ústavu Ústavu pro soudobé dějiny, pokračuje bez překročení plánovaného rozpočtu.
V průběhu roku 2024 probíhaly v objektu Hybernská 100/8 rozsáhlé stavební práce zahrnující přípravné, konstrukční i instalační činnosti. Na jaře se bouralo v objektech A, B a C, byl proveden archeologický průzkum na předním dvoře a zabezpečení výtahových šachet. Následovalo osazování překladů, zazdívání otvorů a realizace výtahových šachet V1–V4. Na zadním dvoře byla provedena zatěžovací zkouška základové spáry, výměna zásypu a betonáž opěrných stěn a akumulační nádrže.
V letních měsících pokračovalo podchytávání obvodového zdiva, výměna střešních konstrukcí a opravy fasád objektů E, F a G. Instalována byla nová okna a začaly práce na technických rozvodech – kanalizaci, vytápění, elektroinstalaci a vzduchotechnice. Po dokončení archeologického průzkumu na předním dvoře se pokračovalo v pracích na retenční nádrži a anglických dvorcích. Na podzim byla provedena sanace trámových stropů, montáž střešní krytiny a demontáž lešení. Rok uzavřely přípravné práce na zesílení krovu objektu D a betonáž vstupních částí retenční nádrže.
Navzdory vícepracím zůstává projekt pod plánovaným rozpočtem
V roce 2024 byly některé dílčí části projektu realizovány z externích zdrojů mimo rozpočet AV ČR, čímž došlo ke snížení zátěže původního financování. Z dotace Ministerstva kultury a městské části Praha 1 byla například částečně financována oprava fasády objektu F (360 000 Kč). Z projektu Státního fondu životního prostředí ČR bylo v roce 2024 vyúčtováno 21 485 661 Kč na retenční nádrže, zateplení střech a výměnu oken v objektech E, F a G.
V roce 2025 projekt dále získal podporu Magistrátu hlavního města Prahy na opravy střech ve výši 960 000 Kč a počítá se s proplacením výdajů z další dotace SFŽP ve výši 56 905 966 Kč. Tyto prostředky jsou z rozpočtu AV ČR vyjmuty.
Přestože byly během realizace schváleny některé vícepráce, díky souběžnému získávání externí podpory zůstává celkové financování projektu i nadále pod úrovní původně předpokládaných nákladů.
Projekt Hybernská tak nikdy nepřekročil schválený rozpočtový́ rámec, se kterým AV ČR do realizace vstupovala.
Text najdete také ve formátu PDF zde.
Přečtěte si také
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Co přináší ocenění HR Award Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského?
- Euraxess pomáhá už 20 let zahraničním vědcům a vědkyním najít nový domov v Česku
- Pohyby země, vesmírné objevy i tiché hrozby: 10 let dokumentárního filmu AV ČR
- Nové Centrum elektronové mikroskopie v Brně otevírá dveře světové vědě
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.