
První výskyt difylobotriózy v ČR: nákazu vyvolala konzumace syrových jiker štiky
04. 12. 2024
Parazitologové z Biologického centra Akademie věd ČR potvrdili první autochtonní (tj. domácí, neimportovaný) případ difylobotriózy v České republice. Toto lidské onemocnění způsobuje tasemnice škulovec široký. K nákaze došlo po konzumaci syrových jiker štiky (kaviáru) pocházející z nádrže Lipno v jižních Čechách. Tento případ naznačuje přítomnost zavlečeného parazita v nádrži, která by tak mohla představovat nové ohnisko nemoci. Riziko nákazy lidí je však velmi nízké. Zdrojem nákaz jsou pouze syrové nebo nedostatečně tepelně upravené dravé ryby jako okoun říční a štika obecná. Přestože škulovec široký může dosáhnout značné délky (až několik metrů), u většiny pacientů nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. Nemoc je navíc snadno léčitelná.
K nákaze došlo v jižních Čechách v oblíbené destinaci přehrady Lipno v říjnu 2023. Nakazil se 37letý muž, který snědl kaviár ze syrových jiker štiky. Po dvou měsících se u něj objevily žaludeční a střevní potíže, především nadýmání, po dalších dvou měsících vyloučil část tasemnice. Následné specializované lékařské vyšetření potvrdilo přítomnost velkého množství vajíček škulovce širokého (Dibothriocephalus latus) a byla zahájena úspěšná léčba. „Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ autochtonní difylobotriózy v České republice,“ potvrdil Tomáš Scholz z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.
Škulovec široký je střevní tasemnice, která může dorůst délky několika metrů. Její životní cyklus zahrnuje dva mezihostitele: planktonní korýše (buchanky) a sladkovodní dravé ryby, v jejichž vnitřních orgánech, svalovině, případně vaječnících se vyvíjejí larvy infekční pro člověka. Hlavním definitivním hostitelem je člověk, který se nakazí pouze pozřením syrových nebo tepelně nedostatečně upravených ryb či rybích pokrmů, především okouna říčního a štiky obecné. Nakazit se mohou i šelmy jako pes, kočka či liška. Vajíčka této tasemnice nejsou infekční pro člověka.
Tasemnici zavlekl do Lipna patrně nakažený turista
Přestože jihočeští parazitologové provedli podrobné genetické analýzy, nelze vystopovat, jak přesně se parazit do Lipna dostal. V předchozích rozsáhlých studiích o škulovci širokém spolu s kolegy ze Slovenska podrobně zmapovali výskyty tohoto parazita v Evropě a Asii od roku 1900 do současnosti. Potvrdili, že byl tento parazit mnohem častější v minulosti. Dnes se vyskytuje mnohem vzácněji jen v několika ohniscích, a to především v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii a zejména v několika oblastech Ruska. „Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami. Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí,“ říká parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra AV ČR. V květnu a srpnu letošního roku navíc parazitologové vyšetřili více než stovku dravých ryb z Lipna, ale výskyt larev tohoto parazita neprokázali.
Riziko nákazy je velmi nízké
„Často se setkáváme s tím, že lidé podléhají strachu z parazitů nebo jsou vystrašeni lživými kampaněmi nekalých prodejců přípravků proti parazitům, tzv. internetových šmejdů. Obavy jsou ale naprosto zbytečné. Lidských parazitů je v české republice velmi málo. Výskyt škulovce širokého v rybách Lipna je nepochybně velmi vzácný a riziko nákazy lidí je značně nízké, protože při běžné tepelné úpravě či hlubokém zmražení ryb se larvy škulovce spolehlivě zničí,“ uklidňuje veřejnost Tomáš Scholz. „Difylobotrióza navíc není závažné ani život ohrožující onemocnění a existuje velmi účinná léčba,“ dodává.
Odkaz na publikaci:
Scholz T., Kuchta R., Brabec J. 2024. Possible new focus of diphyllobothriasis in Central Europe. Emerging Infectious Diseases 30 (12): 2698–2700. doi: 10.3201/eid3012.241330
Kontakt:
Prof. RNDr. Tomáš Scholz, CSc.
Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 431
tscholz@paru.cas.cz
Doc. RNDr. Roman Kuchta, Ph.D.
Biologické centrum AV ČR
+420 387 775 488
krtek@paru.cas.cz
Mgr. Daniela Procházková
referentka publicity
Biologické centrum AV ČR
+420 778 468 552
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- Kosmickému záření na nejvyšších energiích dominují těžké kovy
- Neobyčejná genetika obyčejných šípků – umí dělit lichý počet chromozomů
- První umělé zatmění Slunce – s českou účastí
- Vědci krotí houbu, smrtelně nebezpečnou pro oslabené pacienty
- Nová role známého genu: CDK12 je nezbytný pro zrání vajíček a plodnost
- Čeští vědci potvrdili masivní přemnožení invazního sumce v jižním Španělsku
- Platy učitelů v roce 2024 a výhled: na horské dráze
- Archeologické léto zve letos do Šikmého kostela, na vykopávky i k experimentům
- Solarografický meeting 2025 – mezi vědou a uměním
- Čeští vědci detekovali požáry v kanadských lesích
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.