Zahlavi

První listopadový týden bude patřit pestrému světu výzkumu v Akademii věd

16. 10. 2025

Prohlídky laboratoří, přednášky, interaktivní výstavy, workshopy, kino a především možnost popovídat si s vědkyněmi a vědci. To vše a ještě víc nabídne festival Týden Akademie věd ČR, který na bezmála třech desítkách míst po celé republice otevře v pondělí 3. listopadu 2025 své brány. Až do neděle 9. listopadu můžou malí i velcí nakouknout do světa nejdůležitějších objevů. Naplánujte si návštěvu v předstihu. Vstup na všechny akce je zdarma, některé ovšem vyžadují rezervaci.

Praha, Brno, České Budějovice, Turnov nebo Ústí nad Labem. Nejenom v těchto městech můžou lidé během letošního, již pátého ročníku festivalu Týden Akademie věd ČR zavítat na tamější výzkumná pracoviště a univerzity. Vědci zájemce provedou laboratořemi nebo provozními prostory a představí obsáhleji svůj výzkum i novinky v poznání. Připravené jsou také hravější varianty, aby si z návštěvy každý něco odnesl.

„Týden Akademie věd ČR nabízí možnost jít více do hloubky a přímo v prostorech, kde vědci pracují,“ říká předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Tradičně je o akci velký zájem, v sedmi festivalových dnech ji navštíví desítky tisíc lidí.

Malá ochutnávka z programu
Lidé si budou moct prohlédnout třeba i oceňovanou budovu Ústavu makromolekulární chemie AV ČR v Praze na Petřinách postavenou podle projektu architekta Karla Pragera, kde se zkoumají polymery, jejich užití v medicíně či v technických odvětvích nebo šetrná likvidace plastů. V pražském Archeologickém ústavu AV ČR se zase můžou přihlásit do keramického restaurátorského workshopu a otevřený bude například také brněnský Biofyzikální ústav AV ČR.

Pestrý program se uskuteční i v sídle Akademie věd na Národní v Praze. Základem jsou přednášky, debaty a rozhovory – například s Alešem Svobodou, který zprostředkuje jedinečný pohled do zákulisí příprav historicky prvního českého astronauta na misi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).

Řeč bude také o budoucnosti české energetiky. Tři výrazné osobnosti české vědy budou diskutovat o možných scénářích vývoje i o technologických inovacích, nebude chybět fúze ani vodík.

Novinkou letošního ročníku je vědecké kino. „Návštěvníci se můžou těšit na oblíbené díly NEZkreslené vědy, krátká populárně-naučná videa Víte, že... a další vizuální dokumenty, které je provedou světem vědy zábavně, srozumitelně a bez zkreslení,“ říká Petr Borovský ze Střediska společných činností AV ČR, jež festival koordinuje.

Kompletní program festivalu Týden Akademie věd ČR najdete zde.

Text: Jana Kuřátková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce