Zahlavi

Písně z Jistebnického kancionálu vycházejí poprvé v kritickém vydání

24. 01. 2020

Od 90. let zkoumal tým předních odborníků Jistebnický kancionál, unikátní sbírku českých a latinských písní, kde se nachází i původní verze písně Ktož jsú boží bojovníci. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších památek českého i evropského středověku. Výsledkem je publikace, která zahrnuje první souhrnný přepis všech nápěvů i písňových textů, jejich překlad do angličtiny a také soubor kulturněhistorických studií. 

Publikace nese podtitul Cantionale a na její přípravě se podíleli odborníci na středověkou hudbu, literaturu, teologii a český jazyk z šesti institucí: Masarykův ústav a Archiv AV ČR, Filosofický ústav AV ČR, Ústav pro jazyk český AV ČR, Ústav pro českou literaturu AV ČR, Filozofická fakulta UK a Husitská teologická fakulta UK. Dílo čítající 341 stran vydává chomutovské Nakladatelství L. Marek a navazuje na 1. svazek edice (Graduál), který vyšel v roce 2005.

„Písně Jistebnického kancionálu byly doposud zveřejňovány jen jako ojedinělé ukázky. Ve větším počtu byly otištěny pouze v Nejedlého monografiích o husitském zpěvu z počátku 20. století,“ říká hlavní editorka, Hana Vlhová-Wörner z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. „Teprve tato edice umožňuje zkoumat Jistebnický kancionál v širších souvislostech,“ doplňuje vědkyně. Proto publikace přináší v češtině i angličtině psané studie, jejichž autoři hodnotí kancionál po stránce kulturněhistorické, hudební, slovesné a věroučné. Knihu doplňují další kapitoly – mimo jiné i identifikace biblických odkazů v písních a údaje o všech dosavadních vydáních každé písně.

Vztah k Emauzskému klášteru? Dosud záhada

Jistebnický kancionál vznikl začátkem 15. století a sloužil husitům k bohoslužebným obřadům. Ve špatném stavu byl nalezen na půdě jistebnické fary před necelými 150 lety, v roce 1872. Novým poznatkem současného bádání je to, že Jistebnický kancionál měl s velkou pravděpodobností zatím blíže nevyjasněný vztah k Emauzskému klášteru v Praze.

„O tomto vztahu se s opatrností uvažuje již od první poloviny 20. století, nově na něj ukázala podobnost v překladech biblických textů. Na konci 15. století působil jeden z bývalých mnichů Emauzského kláštera jako kněz v Jistebnici, čímž se snad vysvětluje, jak se tento rukopis do tohoto jihočeského městečka dostal,“vysvětluje Hana Vlhová-Wörner.

Jistebnický kancionál je důkazem důrazu jeho autorů na přijímání pod obojí a svědčí i o zapojení češtiny do náboženského života a důležité roli, kterou měl zpěv v životě středověkého člověka. „V řadě písní je zde uctívána Panna Maria, což dokazuje, že utrakvistické křídlo církve se nezříkalo mariánského kultu,“ dodává Hana Vlhová-Wörner.

Po vydání tohoto svazku tak bude zpřístupněna první třetina obsahu rukopisu (127 z celkového počtu 371 zpěvů a liturgických textů). Plné zhodnocení významu pramene v dějinách českého a evropského středověku umožní až publikace zbývajících tří svazků tohoto projektu (Breviarium – Antiphonale, Missale a Additamenta).

Jistebnický kancionál

Editoři souborné kritické edice: David R. Holeton a Hana Vlhová-Wörner, sv. 2 Cantionale: Eliška Baťová, Jaromír Černý (†), Jan Frei, David R. Holeton, Jaroslav Kolár (†), Petr Nejedlý a Hana Vlhová-Wörner (hlavní editorka svazku), Nakladatelství L. Marek, Chomutov 2019

Na titulním snímku první zápis písně Ktož jsú boží bojovníci v Jistebnickém kancionálu

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jistebnický kancionál, rkp. Knihovny Národního muzea signatura II C 7, folio 50 recto.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

-->