Zahlavi

Parazitolog Julius Lukeš získal Národní cenu vlády Česká hlava

03. 11. 2025

Julius Lukeš, který působí v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, získal nejvýznamnější tuzemské vědecké ocenění Národní cena vlády Česká hlava. Převzal ho 2. listopadu 2025 v budově Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Česká hlava vyjadřuje uznání za celoživotní úspěšné a excelentní působení ve výzkumné, vývojové a inovační oblasti. O laureátovi hlavní Národní ceny vlády Česká hlava rozhoduje vláda na návrh Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Julius Lukeš získal ocenění za celoživotní přínos vědeckému výzkumu v biologii parazitů a za mimořádný vliv na českou i mezinárodní scénu. 

„Udělení ceny mě těší. Je to například příležitost přesvědčit moji devadesátiletou maminku, že to, co dělám, má nějaký smysl a význam. V jiné rovině je ocenění důležité pro mé spolupracovníky, studenty a kolegy, protože bez nich by v mém případě nebylo proč a ani co oceňovat,“ uvedl Julius Lukeš v rozhovoru pro vedavyzkum.cz.

Oceněný badatel se zabývá studiem parazitů, především prvoků. Prvoci jsou mikroskopické organismy známé především tím, že působí mnoho závažných chorob, jako jsou malárie, toxoplazmóza, spavá nemoc apod. S kolegy se zaměřuje na studium molekulární biologie parazitických trypanosom a leishmánií, v posledních letech se také věnuje mořským prvokům.

Julius Lukeš přispěl zejména k pochopení evoluce a buněčných a molekulárních adaptací těchto všudypřítomných organismů, které se navzájem liší víc než člověk od kukuřice.

O práci Julia Lukeše se více dočtete v rozhovoru pro časopis A / Věda a výzkum.

prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc. 

Biologické centrum AV ČR
Absolvoval parazitologii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1987 pracuje v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, který mezi lety 2012 a 2022 vedl. Působil na univerzitách v Amsterdamu či Los Angeles nebo v Canadian Institute for Advanced Research v Torontu. Zabývá se molekulární biologií parazitických prvoků a studiem mořských prvoků ze skupiny diplonem. Publikoval více než 400 vědeckých článků, přednáší na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V posledních letech byl zvolen členem několika vědeckých organizací, např. Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS), EMBO a v květnu 2024 i elitní Národní akademie věd USA, kde nyní působí jako jediný zástupce české vědy.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím medailonku na webu Česká hlava
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce