Zahlavi

PODCAST: Za hranice chemického experimentu s Evou Krupičkovou Pluhařovou

06. 09. 2022

Eva Krupičková Pluhařová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se do chemie zamilovala už na gymnáziu. Namísto zkumavek je dnes ale jejím hlavním pracovním nástrojem počítač. Pomocí molekulových simulací se snaží přispět k výzkumu katalyzátoru, který usnadní přeměnu oxidu uhličitého v užitečné látky. Jak podle ní pomáhají simulace v porozumění experimentům? Co všechno se dá v chemii nasimulovat? Jak vědkyni inspirují současní středoškoláci a co jí pomáhá skloubit profesi s péčí o rodinu? Poslechněte si v nové epizodě podcastu Věda na dosah.

„Pracuju v základním výzkumu a moji primární motivací je něco objevit, porozumět tomu. Nechci být ale jen taková hračička a pokud můžu, tak si vybírám projekty, které jsou prospěšné,“ říká v podcastu Eva Krupičková Pluhařová, jejíž výzkum přispívá k vývoji katalyzátoru na přeměnu oxidu uhličitého v dále využitelné látky. „Když už oxid uhličitý vytváříme, nevypusťme ho do atmosféry, ale zkusme ho využít.“

Eva Krupičková Pluhařová je také jednou z lektorek programu Otevřená věda, v rámci kterého se mohou na vědecké práci podílet středoškoláci. I o její spolupráci se studenty se více dozvíte v podcastu.    

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

 

Eva Krupičková Pluhařová s autorkou podcastu Jitkou Kostelníkovou ve studiu CERGE-EI, společného pracoviště Národohospodářského ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy
 

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto úvodní: Jana Plavec, foto ze studia: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce